Research (Česká spořitelna)
Investice  |  09.11.2020 10:55:25

Covid update: Matematika a klíč v podobě TTI + dánská inspirace


Když se budeme dívat na počet nově potvrzených nakažených nebo na reprodukční číslo, tak můžeme začít tvrdit, že jsme na nebo blízko vrcholu této vlny.



Sedmidenní průměr nových případů poklesl na 10 400 a především odhad reprodukčního čísla na 0,9.



Na druhou stranu došlo k mírnému poklesu počtu testů. A především máme stále vysoký podíl pozitivních testů (zhruba 30%). To znamená, že testování nyní nedokáže zachytit vysoké procento pozitivních případů a jejich kontaktů.

Jak moc byl testovací systém děravý? Můžeme zpětně velmi hrubě odhadnout skutečný počet pozitivních z úmrtí. Ještě jednou upozorňuji, že jde o velmi hrubé odhady. Za předpokladu, že zemře 0,6% z pozitivně testovaných před 2-3 týdny (0,6% je průměr v ČR od začátku epidemie), tak to znamená, že cca před 2-3 týdny bylo denně nakaženo 35 tisíc lidí, zatímco oficiálně jsme tehdy vykazovali cca 8000 nových případů. Pokud budeme předpokládat stejnou děravost testovacího síta, tak jsme nyní podle oficiálních čísel na cca 10,4 tisíc denně, tak skutečný stav může být spíše necelých 50 tisíc lidí denně.

Odbočka: logicky vás napadne, že při tak vysokém počtu nakažených denně budeme za chvíli promoření. OK, zkusme se na to podívat, ale opět s varováním, že půjde o velmi hrubé odhady. Pokud by bylo přirozené (= bez karanténních opatření) reprodukční číslo covidu 3-4, tak potřebujeme mít promořeno 66%-75% populace. Kumulativní počet potvrzených nakažených je 414 tisíc. Pokud budeme předpokládat, že bez symptomů je zhruba 50%, tak jsme na 830 tisících. Aktuálně nám sítem testování propadne hodně, lidí. Odhady skutečného počtu aktuálně nakažených se pohybují kolem 500 tisíc, takže jsme přes 1 milion lidí. Tedy zhruba 10% populace. Abychom měli větší jistotu, museli bychom provést testování výběrového vzorku populace na protilátky. Pokud by mělo být promořeno 66-75% populace, tak při denním nárůstu o 50 tisíc denně zbývá ještě minimálně 4-5 měsíců, při denním nárůstu o 10 tisíc více než dva roky (ve finále určitě více, protože by postupem času nakažený „obtížněji“ nacházel ještě nenakaženého). A to vše bez záruky dlouhodobé imunity, s desítkami tisíc mrtvých a desítkami tisíc lidí s dlouhodobými zdravotními následky. Konec odbočky.

Zpět ke statistikám: i když se potvrdí stabilizace/pokles nových případů, tak počet mrtvých díky zpoždění ještě 2-3 týdny poroste.



Z obrázků výše je vidět, že mnoho zemí EU je za námi 2-3 týdny. A také postupně uzavírají své ekonomiky. Dělají opatření ale dříve než my (poučení našim vývojem), což ve finále bude pravděpodobně znamenat, že stabilizace u nich proběhne rychleji.

Co si Kefalín představujete pod takovou stabilizací? Jinými slovy, kam potřebujeme čísla dostat? Na cca 1000 nových případů denně a podíl pozitivních testů určitě pod 10%, abychom měli jistotu kontroly, tak pod 5%.

Jak dlouho to může trvat? Závisí to na skutečném aktuálním stavu a reprodukčním čísle. Aktuální odhad reprodukčního čísla je 0,9. Zavedené karanténní opatření zafungovaly. Potřebujeme se ale dostat s reprodukčním číslem ještě níž. Během jara se nám podařilo podle odhadů srazit reprodukční číslo na 0,7.

Pokud budeme předpokládat, že dojde ke stejnému omezení kontaktů jako na jaře a reprodukční číslo poklesne na 0,7, tak na zhruba (opět velmi hrubé odhady) 1000 případů denně se dostaneme za 6-10 týdnů v závislosti na tom, jaký je nyní skutečný denní přírůstek pozitivních případů. Pokud se nám podaří srazit reprodukční číslo na 0,5, tak exponenciální pokles výrazně rychlejší = bavíme se o 3-6 týdnech.



Jak se tam dostaneme? Nic nového pod sluncem: omezení sociálních kontaktů a trio TTI, tedy Trace, Test, Isolate.



Omezení sociálních kontaktů. Podle Google mobility indexu jsme v případě retailu a volného času na úrovni z jarního lockdownu, v případě cest na pracoviště na úrovni jara, ačkoliv zde prostor pro pokles ještě je. Minimálně ve srovnání s jarem, a to v těch týdnech, kdy nejel průmysl (automobilky).

Mělo by dojít ke zpřísnění omezení pohybu obyvatel na „do práce, nakoupit a domů“, jako to bylo v Izraeli nebo Walesu? Zpřísnění (omezení kontaktů mezi domácnostmi)  by výrazně zkrátilo v lockdownu, aby došlo k oné stabilizaci, kterou jsem popisoval výše. Aktuální pocit vítězství díky stabilizaci počtu nových případů a poklesu reprodukčního čísla pod 1 ale vládě pravděpodobně nedovolí takové opatření přijmout. Někteří ministři už vidí v prosinci ekonomiku opět otevřenou.

Prakticky omezení sociálních kontaktů tak zůstává na odpovědnosti lidí a firem. Tedy maximální podpora home office a omezení návštěv mezi domácnostmi na minimum.



Trace: hygiena v průměru vytrasuje cca 3-4 kontakty, což je málo v porovnání se šetřeními, které ukazují, že delších kontaktů máme trojnásobek. Ačkoliv pracuji primárně z domova, tak jsem jen za minulý týden napočítal přes 10 kontaktů trvající více než pět minut.

Test: Dánsko TTI má velmi dobře zvládnuto, testuje denně o 150% více než my (přepočteno na obyvatele). Dále je potřeba využívat antigenní testy ve zdravotnictví (každý kdo přijde do zdravotního zařízení), v domovech seniorů a LDN a na pracovišti (opět odpovědnost firem). Plošné testování v našem případě (epidemie už hodně rozjetá) antigenními testy by začalo mít mělo hmatatelný efekt v případě, že bude pravidelně opakováno po 14 dnech. Tento nástroj bychom každopádně měli mít připravený až budeme na nižších číslech a situace se opět začne zhoršovat.

Isolate: izolovaný nakažený logicky snižuje reprodukční číslo. Ochota se izolovat ale může být různá u různých lidí. Podle mého názoru tuto ochotu může navýšit finanční kompenzace izolace/karantény. Někdo může namítnout, že 10-14 denní izolace a tím pádem výpadek příjmů není nadměrně zatěžující. To může platit u lidí s nadprůměrnými příjmy, respektive s finančními rezervami a/nebo u lidí, jejichž práce lze vykonávat na home office (a nemusí tedy jít na nemocenskou). Data nicméně ukazují, že 25% domácností nemá finanční rezervu. Finanční kompenzace karantény, která vykompenzuje výpadek příjmů u nízkopříjmových skupin obyvatel, tak navýší ochotu se izolovat a tím i sníží reprodukční číslo. Inspirace ze zahraničí: Jižní Korea 80% nakažených ubytuje v zařízeních typu koleje apod., aby se snížilo riziko nákazy v rodině, což je po pracovišti největší zdroj nákazy.

Až budeme stabilizovaní, tak co potom? Jako první otevřít školy. A postupně ustupovat od restrikcí na základě dat a připraveného harmonogramu = mít plán podobně jako Irsko, viz obrázek. K tomu potřebujeme mít TTI dostatečně naškálované a centralizované, aby opět nedošlo k jeho kolapsu a rozjetý systém antigenního testování. K tomu bych přidal zvýšenou důvěryhodnost vůči vládě, centralizovanou komunikaci, datovou otevřenost.



Dále, je potřeba počítat s tím, že sezóna respiračních nemocí a lokální ohniska budou opět zvyšovat reprodukční číslo. Pro tento případ je potřeba mít připraven plán po vzoru Irska (stupně ohrožení a co v tomto stupni přesně platí za omezení). A je potřeba počítat s tím, že některé omezení budou platit do dubna/května. První čtvrtletí tak nebude ve znamení silné expanze, jako jsme viděli v létě. To přijde až na jaře a opět především v létě. Mimo jiné díky i fiskální expanzi, která bude motivovaná i snahou získat voliče zpět.

Dále, je potřeba omezit dopady na ekonomiku, ale zároveň ji nezabetonovat: antivirus/kurzarbeit časově omezený, dočasné zvýšení dávek v nezaměstnanosti (pomůže v realokaci na trhu práce), zvýšení slevy na poplatníka, a na děti, podpora investic soukromého sektoru…

V minulosti jsem uváděl jako příklad země, která to zvládla Jižní Koreu. Pojďme se podívat blíže, na Dánsko. Pokud bychom byli jako Dánové, tak máme 2000 nových případů denně, 92 tisíc testů denně (a testy zdarma) a pozitivitu testů 1,3%. Navíc už na začátku září bychom omezili provoz restaurací (uzavírka od 22:00) a nařídili povinné nošení roušek, školy bychom nechali otevřené. Dánsko má velmi dobrý TTI systém. Ale k tomu i velmi dobrou komunikaci, viz například plakát aktuálně platných opatření. Navíc komunikuje nejen vláda, ale obce, školy, i influenceři potřebu změny chování. A k tomu přidává i chytré opatření. Například hudba v restauracích a barech je výrazně ztišená, což omezilo nutnost na sebe křičet a prskat.


David Navrátil

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Investice:

Po 16:59  Silný obrat na trhu s kakaem X-Trade Brokers (XTB)
Po 16:48  Oslabí japonský jen na 160 USD/JPY? (video) X-Trade Brokers (XTB)
Po 16:38  Akciové trhy zahájily nový týden růstem (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688