Nástup druhé vlny koronaviru vede k poklesu ekonomického sentimentu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Se zvyšujícím se a ve většině evropských států také s rekordním počtem nových případů nemoci covid-19 je zřejmé, že její druhá vlna je v plném proudu. To se zcela jistě odrazí v horších datech za čtvrté čtvrtletí. První vlaštovkou by tento týden měly být říjnové indikátory ekonomického sentimentu. Německé a celoevropské PMI ze zpracovatelského průmyslu se pravděpodobně mírně sníží, i nadále však setrvají nad 50 body. V oblasti služeb došlo k výraznějšímu poklesu důvěry již v přechozích měsících a pro říjen se tak očekává stabilita poblíž 50 bodů. Výhled pro další měsíce však moc optimistický není. Pokles s největší pravděpodobností zaznamená i spotřebitelská důvěra v eurozóně.

Oživení v evropském průmyslu ubírá na tempu

Nejsledovanějšími v tomto týdnu zřejmě budou předstihové ukazatele mapující náladu jak ve výrobním, tak i ve spotřebitelském sektoru. Většina z nich bude za říjen a je tak pravděpodobné, že se v jejich vývoji již budou odrážet negativní dopady druhé vlny koronavirové pandemie. Ta zasáhla především Českou republiku neobvyklou silou a opětovné zavedení epidemiologických opatření na sebe v předešlém týdnu nenechalo dlouho čekat. Jejich rozsah je sice ve srovnání s jarními měsíci prozatím menší, i tak však velmi pravděpodobně významně ovlivní vývoj ekonomiky v posledním čtvrtletí letošního roku. Ke zhoršování situace však dochází také v ostatních evropských státech, když i zde denní počty nových nakažených lámou rekordy a i zde jsou tak postupně přijímána nová a nová opatření, která brání hladkému fungování ekonomiky.

Není tak překvapením, že v říjnu nejspíše dojde ke zhoršení nálady u podnikatelů i spotřebitelů. Indexy nákupních manažerů (PMI), které budou zveřejněny v pátek, by měly ukázat především na pokles sentimentu v evropském výrobním sektoru. Německý PMI by se tak podle nás měl snížit ze zářijových 56,4 b. na 54,9 b. v říjnu, ten celoevropský pak z 53,7 b. na 52,9 b. Oživení ve výrobním sektoru by tedy mělo v říjnu pokračovat, oproti předchozím měsícům však pozvolnějším tempem. Další měsíce jsou však již vlivem zpřísňujících se opatření spojeny s větší mírou nejistoty. Významným rizikem je v tomto ohledu především přerušení mezinárodního obchodu a narůstající nedostatek pracovníků z důvodu uvalených karantén. Vývoj zakázek zůstává prozatím pozitivní, i to se však může rychle změnit. K poklesu důvěry v oblasti služeb již došlo v předchozích měsících a další se pro říjen nečeká. Podle našeho odhadu by tak německé PMI ze služeb mělo setrvat poblíž 50 b., evropské pak v blízkosti 48 b. Také zde je však výhled spíše negativní, když na sektor služeb dopadají zaváděná opatření nejvíce. V důsledku většího důrazu na sociální distancování navíc s největší pravděpodobností dojde k opětovnému poklesu poptávky spotřebitelů, k čemuž přispěje i pokles jejich důvěry. Ten by tento týden měla potvrdit data z Německa, a také z evropské ekonomiky jako celku.

Koruna v tomto týdnu zřejmě moc důvodů k posilování mít nebude. Její obchodování bude i nadále ve znamení špatné koronavirové situace v tuzemsku a tuzemská měna tak v lepším případě setrvá na aktuálních slabých úrovních, v tom horším pak znovu oslabí.

Koruna zůstává vlivem koronaviru slabá

Celý minulý týden byl na finančních trzích ovlivněn zvyšující se averzí k riziku, která souvisela s plným propuknutím druhé vlny koronaviru, a to zejména na evropském kontinentu. V průběhu týdne klesaly jak akciové trhy, tak i výnosy dluhopisových titulů. Evropský akciový index Euro Stoxx 50 odepsal zhruba 2 % a ve stejném rozsahu poklesl i americký index S&P 500. Strmý pokles zaznamenaly akciové trhy zejména ve čtvrtek, páteční obchodování však přineslo mírnou korekci. Samotná společná měna evropského kontinentu oslabila vůči dolaru o téměř jedno procento.

To rovněž vedlo k výraznému oslabení měn středoevropského regionu. Těm navíc nepomáhá ani to, že jsou klasifikovány jako měny rozvíjejících se trhů, které jsou především v turbulentních časech považovány za rizikovější. Maďarský forint i polský zlotý tak minulý týden ztratily zhruba 2 % své hodnoty. O přibližně 30 haléřů, tedy asi o jedno procento, oslabila v minulém týdnu také česká koruna. Ta se tak v jeho závěru obchodovala poblíž 27,30 CZK/EUR a prožila tak další chmurný týden. Připomeňme, že koruna s drobnými přestávkami oslabuje již od půlky srpna, kdy se obchodovala mírně nad 26 CZK/EUR. Hlavním důvodem je samozřejmě rychlé šíření koronaviru, které stále více směřuje k opětovnému uzavření ekonomiky. A je jedno, zdali půjde o uzávěru danou vládním nařízením, či samovolnou, ovlivněnou strachem z nákazy.