Meziměsíční pokles cen má na svědomí hlavně konec letošní vrcholné sezóny
dovolených, která byla silně poznamenána dopadem šíření
koronavirové nákazy na ekonomiku, a zvláště pak na oblast
cestovního ruchu. Poptávka po prázdninách poměrně rychle a citelně oslabila, takže prodejci
dovolených museli jít s cenami dolů. To se však děje v září poměrně pravidelně. Ostatně předloni, loni i letos v září ceny
dovolených s komplexními
službami vždy klesaly meziměsíčně o více než pětinu. Letos však je takový pokles překvapivější, neboť koranavirem oslabená poptávka neumožnila přes sezónu prodejcům
dovolených „vyšponovat“ ceny tak vysoko jako v uplynulých letech konjunktury.
Zářijový cenový vývoj je překvapivý i proto, že základna loňského září je poměrně nízká, takže panoval názor, že zčásti bude zářijové zrychlení
inflace dáno právě i tímto vlivem. Nestalo se. V
ekonomice se totiž konečně začíná výrazněji projevovat
koronavirem oslabená poptávka, která v příštím
roce stáhne
meziroční inflaci pod úroveň cíle
ČNB ve výši dvou procent. Pro
ČNB tak na horizontu její měnové
politiky, tedy během 12 až 18 měsíců, může být problémem spíše příliš pomalá
inflace.
Časy citelné
inflace pomalu, ale jistě končí. Zatím ale je předčasné spekulovat
nad tím, zda
ČNB použije k odvrácení až příliš výrazného
protiinflačního vývoje některý ze svých nekonvenčních nástrojů typu
devizových intervencí za slabší
korunu. Debata
nad touto problematikou ale zřejmě v nadcházejících měsících postupně zintenzivní. Pro celý letošní
rok je třeba počítat s průměrnou
meziroční inflací ve výši tří procent.
S pozdravem
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada
vlády (NERV)