Krogstrup: Dánské zkušenosti s negativními sazbami

Negativní sazby budí emoce a otázky ohledně jejich možných vedlejších efektů. Dánsko s nimi má již několikaletou zkušenost, protože jeho centrální banka se od roku 2012 snaží o udržení stabilního měnového kurzu a to znamená, že sazby po většinu této doby musela držet pod nulou. Na stránkách VoxEU na to poukazují Signe Krogstrup, Andreas Kuchler a Morten Spange a popisují, co tato politika skutečně přinesla v praxi.

Ekonomové připomínají, že inflace ve vyspělých zemích je již dlouhodobě utlumená, k tomu dochází k poklesu neutrálních reálných sazeb a centrální bankéři tak stále častěji naráží na to, že nominální sazby se blíží k nule a existuje omezený prostor pro jejich další snižování. Dánsko na tento problém narazilo v roce 2012 kvůli zmíněné snaze o udržení pevného kurzu domácí měny. Centrální banka následně snížila sazby do záporu, později ke stejnému kroku přikročilo Švédsko, Švýcarsko a Japonsko. I zde se ukázalo, že sazby lze snížit pod nulu, ale existence hotovosti znamená, že přece jen existuje určitá hranice, pod kterou sazby klesnout nemohou.

Obavy spojené s politikou negativních sazeb souvisí například s tím, že u depozit sazby do záporu snižovány nejsou a tudíž negativní sazby centrálních bank mohou výrazně snižovat ziskovost bank. A následně jejich ochotu poskytovat nové úvěry. Jiní zase hovoří o nadměrné ochotě riskovat v prostředí, kde se sazby nachází v záporu, poukazuje se i na možné problémy s monetární transmisí. Krogstrup a jeho kolegové ale zmiňují také studie, podle kterých mají negativní sazby skutečně stimulačních efekt a celkově tedy stále není jasné, kam se v jejich hodnocení přiklonit. Může dánská zkušenost pomoci?

V Dánsku jsou sazby nastavovány s jediným cílem – aby byl udržen pevný kurz k euru. Analýza detailních dat podle ekonomů ukazuje, že přenosové mechanismy fungují v prostředí záporných sazeb dobře. Jinak řečeno, změny sazeb na straně centrální banky jsou stále promítány do posunů sazeb v celém systému. K tomu nebyly nalezeny známky toho, že by se změnil dopad změn sazeb na ceny aktiv. Ekonomové tvrdí, že před poklesem sazeb do záporu vedlo snížení klíčové sazby o jeden procentní bod k poklesu sazeb u depozit o 0,7 procentního bodu, a to během tří měsíců. U záporných sazeb tento efekt zeslábl na polovinu, ale podle ekonomů je stále významný.

Dánská zkušenost také ukazuje, že i sazby u depozit mohou klesnout do záporu. O tom se pochybuje a někdy se hovoří o tom, že u sazeb z depozit skutečně existuje hranice pevně daná nulou. Ekonomové ale tvrdí, že v únoru letošního roku byly tři čtvrtiny depozit nefinančních firem „úročeny“ negativními sazbami. K tomu začaly některé banky aplikovat negativní sazby i u domácností a u vkladů přesahujících určitou hranici. Ekonomové tak tvrdí, že reakce bankovních sazeb u depozit začíná i v prostředí negativních sazeb vypadat jako běžný přenosový mechanismus monetární politiky.

Ohledně vývoje na finančních trzích a cen aktiv ekonomové uvádějí, že existují náznaky nadměrného riskování. Některé finanční společnosti se totiž „začaly více hnát za vyššími výnosy“ a stále více investují do alternativních aktiv. K tomu dochází k uvolňování úvěrových standardů, některé banky se orientují na zahraniční klienty. Nicméně regulátor se snaží eliminovat možné excesy tak, aby nedošlo k ohrožení stability finančního sektoru.

Zdroj: VoxEU