Lepší vývoj státního rozpočtu nás vede k optimističtější naší prognózy (Komentář)

Státní rozpočet hospodařil v prvních devíti měsících tohoto roku s deficitem 252,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 231,7 mld. Kč. Z pohledu zářijových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Tempo jeho prohlubování je však méně než poloviční ve srovnání s jarními měsíci spojené s akutními náklady vlády.

Na příjmové straně státního rozpočtu zůstává stejná situace jako v předchozích měsících. Celkové příjmy jsou meziročně nižší o 4,1 %. Na tomto poklesu se nejvíce podílel téměř 20% propad inkasa daně z příjmu právnických osob a to i po odvedení zářijové čtvrtletní zálohy na dani. I přes to ale stát na této dani vybral o 20,6 mld. Kč více, než s čím počítal plán státního rozpočtu. Za tím pravděpodobně stojí ve výsledku lepší makroekonomický vývoj a menší negativní dopad na tuzemské firmy. Obdobně se vyvíjí i daň z příjmu fyzických osob. V opačné situaci se i nadále nachází daň z přidané hodnoty. Výběr DPH je sice meziročně jen ve velmi mírném záporu, oproti plánu však je jeho výběr nižší o 13,8 mld. Kč. Na vině je samozřejmě pokles maloobchodních tržeb ale i příliš optimistická očekávání státu v současném plánu státního rozpočtu. Ostatní daňové položky více méně odpovídají plánovanému inkasu. Celkově jsou tak daňové příjmy o 5 mld. Kč vyšší, než s čím počítalo Ministerstvo financí. Navíc se, stejně jako v předchozích měsících, přidává téměř 20 mld. Kč v podobě nedaňových příjmů nad rámec plánu státního rozpočtu, zejména z Evropské unie a vládních rezerv. Celkově je tak na tom příjmová strana o 24,9 mld. Kč lépe, než Ministerstvo financí očekávalo.

Ani na výdajové straně příliš změn nenastalo. Celkové výdaje státu vzrostly meziročně o závratných 16,6 %, ale jejich tempo poprvé od letošního března zpomalilo. Hlavním důvodem je ale pomalejší realizace investic, zatímco běžné výdaje si stále drží vysokou dynamiku. I přes to na nich stát oproti plánu doposavad ušetřil 76 mld. Kč v čele s platy státních zaměstnanců a výdaji na obsluhu státního dluhu. V případě plátu však lze očekávat, že tuto úsporu umaže v závěru roku tradiční vyplácení odměn. Naopak vyšší výdaje oproti plánu jsou spojeny s podporou municipalit. Investiční výdaje druhý měsíc v řadě výrazně zpomalují své tempo a proporcionálně na nich tak stát „ušetřil“ 21,5 mld. Kč. V nominálním vyjádření je sice aktuální výše realizovaných investic nejvyšší v historii, nicméně celoročního plánu již pravděpodobně nedosáhne. Před tím jsme varovali již dříve. Dodatečné navýšení kapitálových výdajů, dvouměsíční uzavření ekonomiky a spory s municipalitami ohledně financování podle nás nevytvořily podmínky pro tak vysoké investiční výdaje. Jejich část tak pravděpodobně bude převedena do příštího roku, což by snížilo výsledný deficit státního rozpočtu v obou letech.