Program Antivirus funguje poměrně dobře, a to zejména v porovnání s dalšími vládními programy na podporu
ekonomiky v době
koronavirové krize. To je však paradoxně klíčový argument proti zavádění trvalého
kurzarbeitu. Pokud totiž byla
vláda schopna přijít v případě
programu Antivirus dostatečně pružně a rychle s řešením zcela nenadálé situace
koronavirové pandemie, proč jí ve formě trvalého
kurzarbeitu dávat do ruky permanentní nástroj. Vždyť právě to, že je permanentní, bude
politiky permanentně svádět k tomu, aby se jej pokusili využít třeba v rozporu s pravidly pro jeho spuštění, či dokonce tato pravidla ohýbat, třeba v závislosti na
volebním cyklu.
Kurzarbeit by podle dojednaných pravidel mohla spouštět jen
vláda, a sice po projednání v
tripartitě. Využít by se mohl celostátně, regionálně či odvětvově, a to při vážném ohrožení
ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Na první
pohled se tedy zdá, že je dostatečně zajištěno, aby ke zneužití
kurzarbeitu z politických důvodů v budoucnosti nedocházelo.
Vážným ohrožením
ekonomiky je například situace, kdy celkový
počet uchazečů o zaměstnání přesáhne 400 tisíc osob a zároveň ve třech po sobě jsoucích měsících dojde k meziročnímu nárůstu
počtu nezaměstnaných osob o patnáct procent. Ohlédneme-
li se do minulosti, takové podmínky byly splněny naposledy před více než deseti
lety, konkrétně v květnu
2010. Ani z tohoto tedy neplyne, že by prostor ke zneužití
kurzarbeitu byl nepatřičně široký.
Jenže
česká ekonomika čeká na svoji zásadní transformaci, na svoji transformativní „kreativní destrukci“. Vždyť se přece tolik „chce
stát Německem“. K tomu je však třeba, aby zanikala překonaná odvětví a mizela nepříliš produktivní
pracovní místa. To pochopitelně doprovází přechodný, třeba i citelný
nárůst míry nezaměstnanosti. Otevřením Pandořiny skříňky
kurzarbeitu nyní hrozí, že vysoce žádoucí proces kreativní destrukce budeme draze tlumit, na účet daňového
poplatníka.
V praxi to znamená, že ti tuzemští
zaměstnanci a podnikatelé, obecně daňoví poplatníci, kteří pracující, budou hradit jakousi placenou
dovolenou těm svým spoluobčanům, o jejichž
práci už nikdo moc nestojí.
Ekonomika tak v duchu novodobého socialismu bude konzervovat a živit již nevyužitelná
pracovní místa, což v důsledku znamená mohutné celospolečenské plýtvání, jaké známe právě z doby před
rokem 1989. Tím závažnější toto celospolečenské plýtvání navíc bude,
čím obratnější politici budou v rámci své pravděpodobné snahy dříve či později pravidel
kurzarbeitu nějak zneužít, či je dokonce ohnout nebo upravit za účelem umělého
udržení zaměstnanosti a získání politických bodů.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada
vlády (NERV)
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na : www.trinitybank.cz