Kvantitativní uvolňování jako základ novodobého socialismu?

David McWilliams napsal před několika dny na Financial Times článek, ve kterém se tvrdí, že kvantitativní uvolňování bylo „otcem mileniánského socialismu“. Cituje v něm studie, podle kterých mladí lidé většinou preferují větší vládní sektor a McWilliams tvrdí, že příčinou je monetární politika Fedu. Konkrétně to, že jeho bývalý šéf Bernanke rozjel před deseti lety masivní program kvantitativního uvolňování s cílem zabránit opakování velké deprese. V podstatě tak podporou cen aktiv zachraňoval bohatství, které držela jeho generace babyboomu. Jenže tím zároveň bránil generaci mileniánů, aby aktiva nakoupila za levnější ceny. Investor Ben Carlson na stránkách The Wealth of Common Sence tvrdí, že jde o zajímavou teorii, která je částečně správná, ale chybí jí celkový pohled na tehdejší události.

Carlson v první řadě kritizuje fakt, že se do vězení nedostal nikdo z těch, kteří nafukovali trh s hypotékami a jejich deriváty a kteří na tom zbohatli. Fed pak „přehlédl dlouhou řadu varovných znamení, že se věci vymykají kontrole“. Investor ale dodává, že je namístě otázka, zda bychom preferovali druhou alternativu jeho politiky. Tedy to, že by se ekonomiku nepokoušel zachránit a ta by se následně ponořila do deprese.

Fed byl podle Carlsona ve skutečnosti jediný subjekt, který mohl takovému scénáři zabránit, protože politici nechtěli reagovat fiskální stimulací. Hněv mladé generace „pravděpodobně pramení z faktu, že bankéři ze záchranného programu těžili nejvíce a dostalo se jim během krize lepšího zacházení než majitelům hypoték“. Na druhou stranu ale platí, že kdyby Fed nezasáhl, sazby hypoték by ležely ještě výše, úvěrové standardy by byly přísnější, nezaměstnanost vyšší a mzdy nižší.

„Je také načase přestat považovat mileniány za malé děti. Já jsem technicky také milenián a v létě mi bude 38,“ píše Carlson s tím že i tato generace začíná nakupovat domy a investovat. Tento trend bude podle něj pokračovat. „Drahé nemovitosti a vysoké ceny aktiv nejsou pro mladé lidi ideální a i já jsem ve skupině lidí, kterou generace babyboomu poškodila v mnoha ohledech. Nejsem si ale jistý, že alternativní vývoj během finanční krize by byl pro mladou generaci přínosnější. Je načase, aby mladí lidé přestali ze svých problémů vinit ostatní,“ uzavírá investor.

Zdroj: The Wealth of Common Sence