Rozbřesk: Recese ničí pracovní místa pomalu, covid rekordy korunu rychle

Nebývá to příliš často, kdy se ČR umístí na čele nějakého pozitivního žebříčku v rámci EU, avšak pokud jde o míru volných pracovních, je to už téměř pravidlo. I ve druhém čtvrtletí, které bylo ve znamení masivního propadu ekonomiky, byla česká míra volných pracovních míst v Unii opět nejvyšší.

Samotné číslo znamená, že podíl volných pracovních míst byl na celkovém počtu zaměstnaných a volných míst 5,4 %. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to sice o osm desetin procentního bodu méně, avšak jak to už vypadá, ani dramatická nečekaná recese nabídku pracovních míst v ČR zásadně nezredukovala. Své prvenství, a navíc výrazný odstup od ostatních, si tak ČR udržela i tentokrát, neboť druhá Belgie dosahovala 3,1 % a unijní průměr byl ve srovnání s tuzemskem dokonce méně než třetinový. Pro úplnost je třeba dodat, že na druhém konci řebříčku se i tentokrát udrželo Řecko s mírou volných míst 0,3 %.

I nadále platí, že na českém trhu práce stále převažuje nabídka volných pracovních míst a poslední recese s ní příliš nezamávala. Čísla jsou stále výrazně – dokonce násobně vyšší – než po předchozích dvou recesích, kdy nebyl výjimečný ani výsledek pod jedním procentem. Stále se nedostávají kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci, řidiči, řemeslníci apod. a především firmy ve stavebnictví bojují s všeobecným nedostatkem pracovníků. Tedy zvláště poté, co se zahraniční dělníci stali v důsledku koronavirových omezení hůře dostupní. Samozřejmě je možné namítat, že zdaleka ne všechny poptávky po práci jsou ještě aktuální, nicméně to bude asi problém v podstatě kdekoliv a srovnávací hodnotu těchto statistik to až tak příliš nezasáhne. Čištění těchto statistik, ke kterému nepochybně bude docházet s tím, jak firmy budou se zpožděním oficiálně škrtat nabízené pozice (inzeráty), nejspíš srazí tento poměr v ČR i v dalších čtvrtletích. Nepůjde zatím o nic dramatického, jak už napovídají měsíční statistiky ministerstva práce.

Čeká nás ovšem podzim a “inventura” ve službách, která s poptávkou po práci a nezaměstnaností nepochybně pohne. Rizikovým momentem zůstává další průběh koronavirové nákazy. Nikoliv však proto, že by ekonomice hrozila uzávěra jako ve druhém kvartálu, ale v důsledku změny chování firem i spotřebitelů. To se nepochybně odrazí i na vývoji nezaměstnanosti, nicméně to už je na delší povídání.


*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
Koruně nárůst averze k riziku, respektive rozběhnutí koronavirové nákazy, nesvědčí. Během včerejšího dne ztrácela vůči euru chvílemi až dvacet haléřů, když se dostala nad úroveň 26,80 EUR/CZK. Na druhou stranu takto slabá měna by měla o to více uklidnit ČNB, která tak nemusí uvažovat o dalších stimulačních opatřeních, a proto by ani zářijové zasedání bankovní rady nemělo ničím překvapit.

Ropa
Ropa Brent se v průběhu včerejšího obchodování vrátila nad úroveň 40 dolarů za barel, povzbuzena nad očekávání silný poklesem zásob surové ropy ve Spojených státech (9,5 mil. barelů dle API). Očekávaný měsíční analýza Mezinárodní energetické agentury (IEA) ropě příliš neublížila, třebaže se - podobně jako reporty kartelu OPEC a EIA - nesla v medvědím duchu. Rovněž IEA totiž revidovala odhad propadu ropné poptávky v tomto roce dále do záporu (z 8,1 na 8,4 mil. barelů denně), přičemž zvláště ve druhé půli tohoto roku bude trajektorie oživení spotřeby ropy výrazně narušené druhou vlnou koronavirové pandemie ve světě.


Zahraniční forex
Eurodolar se i včera nadále pohyboval v úzkém pásmu a nenechal se vykolejit příchozími daty, která v USA nebyla špatná.
Trh nyní vyčkává na večerní zasedání Fedu, kde bude hlavní momentem zveřejnění nové prognózy (neb nová měnově-politická opatření se nečekají). V nové prognóze by se měly zrcadlit dvě věci: za prvé, výrazné zlepšení výkonu americké ekonomiky ve třetím čtvrtletí, které pro rok 2020 povede k revizi růstu HDP nahoru a míry nezaměstnanosti dolů. Za druhé, bude velmi zajímavé (a na to může být eurodolar citlivější), zdali se v prognóze v delším horizontu objeví inflace nad číslem 2%, což by měl být výsledek nedávné revize strategie měnové politiky Fedu. Pokud bude dlouhodobá inflace jen kosmeticky posunuta nad úroveň 2%, tak by to mohlo vést ke zpevnění dolaru.