Stát zaostává za svým příslibem, že se z krize „proinvestuje“. Důsledkem je citelný propad stavebnictví, včetně už i stavitelství inženýrského

Jako při minulé krizi i při současné koronavirové krizi vykazuje stavebnictví vyšší setrvačnost než ostatní sektory ekonomiky. Zatímco průmysl, zahraniční obchod či maloobchod už se v červenci druhý měsíc v řadě zotavovaly, stavebnictví prohlubovalo svůj propad – který ještě nekončí. Stavební výroba poklesla meziročně o 10,4 procenta. Propadalo se přitom jak stavitelství pozemní, tak letos poprvé výrazněji také stavitelství inženýrské. Varovný je také více než desetinový propad bytové výstavby.

Firmy kvůli koronavirové krizi a nejistotě příštích měsíců odkládají či ruší své investice, zejména v pozemním stavitelství. Ve stavebnictví navíc chybí agenturní zahraniční pracovníci. I tak by však měl být aktivnější stát a svými výdaji podněcovat alespoň infrastrukturní stavitelství. To se ale zatím neděje v dostatečné míře. Investiční výdaje, které by bylo možné realizovat letos díky až půlbilionovému schodku, se tak realizace v plné míře nedočkávají. To na jedné straně značí, že schodek nakonec bude nižší než 500miliardový. Na straně druhé to svědčí o tom, že stát činy poněkud zaostává za svým příslibem, že se z koronavairové krize „proinvestuje“.

Bez výraznějšího nastartování investiční činnosti státu nelze očekávat, že by letos stavebnictví jako celek vykázalo růst. Je tak třeba počítat s jeho poklesem o zhruba dvě procenta.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank