Výsledek vypadá takto:
Jde o
výsledek poměrně nečekaný. Objem
„velkoobchodních“ bankovních úvěrů, tj. bankovních úvěrů
firmám, finančním institucím a veřejnému sektoru) se mezi
únorem a červnem 2020 snížil o zhruba 2 miliardy Kč (tj. o cca -0,1%). To by samo o sobě zas tak překvapivé nebylo.
Jenže za touto přibližnou stagnací se skrývá kombinace
dvou docela velkých změn (viz graf níže): úvěry finančním institucím výrazně klesly (korunové +1 mld., cizoměnové -18 mld.) a – což nás zde bude zajímat víc – úvěry realitnímu sektoru výrazně narostly (korunové +2 mld., cizoměnové +13 mld.).
Mohlo by se tedy zdát, že
firmy činné v oblasti
nemovitostí (pronajímatelé, agenti nebo makléři zabývající se prodejem, nákupem nebo pronájmem
nemovitostí a souvisejícími
službami) se s příchodem covidu staly dominantním příjemcem bankovních
úvěrů. Snad proto, že banky už na jaře vycítily, že (jak začíná být vidět z
dat o
hypotékách) přinejmenším trh s bydlením bude letos ve skvělé formě,
covid necovid.
Je tady ale ještě jiné, poněkud přízemnější a daleko pravděpodobnější vysvětlení. Vysvítá z čísel
ČNB o využívání splátkového moratoria. Podle těchto čísel totiž moratorium ze všech sektorů
ekonomiky nejvíc (zhruba z jedné třetiny) využíval právě ten
realitní.
Objem nových
úvěrů plynoucích do
realitního sektoru tedy mohl být ve skutečnosti docela nízký; pokud však tento sektor odkládal v dostatečném objemu splátky už dříve načerpaných
úvěrů, pak celkový objem
úvěrů poskytnutých tomuto sektoru skutečně mohl poměrně výrazně růst. Jinak řečeno: činnosti v oblasti
nemovitostí na tom byly z hlediska úvěrování bankami po úderu covidu vskutku líp než kterýkoli jiný sektor, ale pravděpodobně to bylo z rozhodnutí samotných dlužníků v tomto sektoru (v případě využití
vládou vyhlášeného moratoria), případně po dohodě s bankou, která vnímala potíže sektoru (v případě využití odkladu splátek umožněného samotnými bankami).
Jsou-li odklady splátek opravdu tím hlavním vysvětlením
dat ve výše uvedeném grafu, pak se dá z grafu usuzovat i na to, že
realitní sektor odkládá splátky zejména svých
úvěrů cizoměnových (které tvoří zhruba 48% celkových
úvěrů poskytnutých tomuto sektoru).
Michal Skořepa
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz