Zamrzlé reality a co nás čeká dál

Hypotéky prudce zlevňují, návrh Ministerstva financí na zrušení daně z nabytí nemovitostí už prošel ve třetím čtení sněmovnou. Přestože to může pomoci stav věcí rozhýbat, skutečností zůstává, že realitní trh se během letošního jara a léta dostal na bod mrazu. O příčinách tohoto stavu píše Tereza Kouklová ze společnosti SFG Holding:

Dost možná jste to vy sami nebo lidé z vašeho okolí během koronavirové první půlky roku zažili – po dlouhé týdny zavřeni v malých bytech bez balkonu a zeleně měli mnozí co dělat, aby vše ustáli mentálně nepoznamenaní. Všichni jsme si začali uvědomovat, jak cenné je naše zdraví, přemýšlet v jiných souvislostech, uvažovat, co je pro nás podstatné. Do čeho má smysl investovat čas, energii a peníze.

Zkrátka – lidé si začali rovnat životní priority.

Jedním z faktorů je určitě i to, že před nástupem záludného viru jsme se měli velice dobře. Všem se dařilo, měli práci, platy rostly. Lidé žili takříkajíc z ruky do úst a jen pramálo se starali o nějaké šetření a vytváření rezerv.

Střih. Svět se zpomaluje a na čas se vypíná. A do toho na scénu vstupují média.

Ta jsou podle mého jedním z největších důvodů, proč dnes i přes roztáčející se ekonomiku sledujeme, že realitní trh je v podstatě zcela uzemněný.

Začalo se psát a mluvit třeba o tom, jak významně se zvýší nezaměstnanost. Mnozí dobře situovaní manažeři s pohádkovými platy, kteří si kupovali třeba i luxusnější nemovitosti, jsou dnes skeptičtí a vyčkávají.

Dalším důvodem bude myslím digitalizace, která přinejmenším třetinu realitního byznysu hodně ovlivní. Celý svět na vlastní kůži poznal, že práce na dálku a maximální využívání moderních technologií v praxi funguje – a to bude velká změna. Firmy přestanou vysílat své lidi na zahraniční stáže, čím dál víc se budeme setkávat a pracovat online, lidskou sílu budou nahrazovat počítače a roboty tak maximálně, jak jen to bude možné.

Nebo cestovní ruch a s tím související oblasti: lidé se bojí o práci, majitelé cestovek, restaurací nebo wellness center zachraňují vlastní existenci a poslední, o čem teď přemýšlejí, je, že by se měli někam posouvat nebo investovat. Spíš naopak, uvažují o prodeji nemovitostí ze svého portfolia.

Vyčkává se, co trh udělá. Po zdravotní krizi – jejíž další vlna může navíc znovu udeřit – nás totiž čeká ještě jedna. Ekonomická. Lze ji očekávat v posledním čtvrtletí letošního roku a na vyhodnocení toho, jaké dopady zpomalení mělo, si tak budeme muset počkat až na rok příští. Dost možná až na léto.

Na závěr jeden postřeh: jsem skutečně přesvědčená, že obrovský vliv na to, v jakém stavu se realitní trh ocitnul, mají média, především ta bulvárněji laděná. Neustále se totiž omílalo, jak budou stagnovat dražší a luxusní nemovitosti, protože není, kdo by je kupoval, a že všichni čekají, jak dramaticky budou zlevňovat. Přitom všichni developeři prohlašují: zlevňovat určitě nebudeme. Naopak říkají, že budou stavět i levnější a dostupné byty. Podle údajů, které v první půlce července zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat, u nás v prvním čtvrtletí zrychlil meziroční růst cen bytů a domů na 9,5 procenta. V posledním kvartálu loňského roku ceny vzrostly o 8,9 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst v ČR šestý nejvyšší, stejně jako na konci loňského roku, a v porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se ceny zvedly o 2,6 procenta. V Praze a krajských městech je zdražování ještě markantnější: v prvním čtvrtletí ceny meziročně vzrostly v průměru o 13 procent na 65 400 korun za metr čtvereční. Tempo růstu bylo nejvyšší za poslední dva roky.

A právě tento trend je podle mého esence nového (realitního) světa, který přichází.