ČNB dál uvolnila šrouby a naznačila, jak by měl vypadat případný krizový scénář
Bankovní rada ČNB včera oznámila své rozhodnutí provést změny v nastavení některých nástrojů v oblasti makroobezřetnostní politiky (tj. v oblasti péče o finanční stabilitu). Zrušila limit na DSTI, tj. na měsíční splátku dluhu jako procento čistého příjmu (už koncem března zrušila limit na DTI, tj. na dluh jako násobek ročního čistého příjmu). Naproti tomu limit na LTV (tj. na poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) ponechala na 90 % (kam jej koncem března zvýšila z předchozích 80 %). K uvolňování těchto limitů vede ČNB úvaha, že „banky i jejich klienti si jsou v současné nelehké ekonomické situaci způsobené opatřeními proti pandemii nemoci COVID-19 sami dobře vědomi rizik a chovají se silně konzervativně“.
Nadhodnocení cen bytů ke konci roku 2019 činilo dle aktuálního odhadu ČNB 15–25 % (tj. oproti odhadu k polovině roku 2019 ve výši 15–20 % dále mírně vzrostlo). Co se týče aktuálního vývoje, podle vyjádření guvernéra Rusnoka na včerejší tiskové konferenci koronakrize zatím ceny rezidenčních nemovitostí významněji neovlivnila.
V tomto světle by se jarní uvolnění limitu na LTV (který má chránit banky před ztrátami v případě poklesu cen nemovitostí) mohlo jevit jako nešťastné. Jak ale také včera zaznělo, dopady koronakrize vytvářejí „potenciál pro pokles cen bytů v příštích čtvrtletích“, přičemž ČNB očekává, že dosavadní roztáčení spirály mezi objemem úvěrů a cenami nemovitostí by se mělo „spolehlivě zastavit“. (Lehce nekonzistentně pak ovšem vyznívá další včera zazněvší věta, že „Limit ukazatele LTV jsme prozatím při vědomí pokračujícího nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí ponechali v platnosti.“ - Jako by se ČNB nemohla rozhodnout, jestli se chce řídit očekáváním budoucích nenadhodnocených cen nemovitostí, a tedy může limit na LTV zvýšit, nebo současnými nadhodnocenými cenami, a tedy by limit měnit neměla.)
ČNB zároveň nenápadně bankám naznačila, jak si představuje jejich postup v případě dalšího zhoršování situace: považuje „za přirozené, že za silně nepříznivého vývoje domácí ekonomiky banky po případném rozpuštění proticyklické kapitálové rezervy využijí rovněž bezpečnostní kapitálovou rezervu a eventuálně i kapitálovou rezervu ke krytí systémových rizik, aby mohly dál poskytovat služby svým klientům.“
Základní hrozby nastínil Jan Frait, který v ČNB šéfuje sekci finanční stability (tj. sekci, která bankovní radě chystá podklady pro rozhodnutí v této oblasti): podle něj „je nutno počítat s tím, že u řady domácností a firem dojde k výraznému snížení příjmů, což může mít citelný dopad na jejich solventnost. Zvýšená rizika hrozí zejména po ukončení moratoria na splátky úvěrů na podzim tohoto roku.
Celou Zprávu o finanční stabilitě 2019/2020 a nové znění doporučení k hypotečním úvěrům ČNB zveřejní 8. července.
Michal Skořepa
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?