Čeká nás vysoká inflace a záporné úroky?

Co vyvolá tištění peněz a jejich pumpování do ekonomiky? Stejně tak jako snižování úrokových sazeb nepřirozeně stimuluje investiční činnost a nafukuje tím cenové bubliny.

Tištění nových peněz a snižování sazeb

Evropská centrální banka (ECB) si rozšířila své možnosti, jak bojovat s ekonomickými dopady koronaviru. ECB zrušila limit na nákupy dluhopisů, který si sama dříve stanovila, čímž odstranila veškerá omezení na nákup aktiv a může do evropských ekonomik pumpovat peníze v neomezeném množství.

Obdobně se na boj s následky koronavirové pandemie připravuje i Česká národní banka (ČNB). V její kompetenci je díky nedávno přijaté novele zákona o ČNB obchodovat s cennými papíry s delší splatností než dříve a také s širším spektrem subjektů finančního trhu. S cílem zamezit nepříznivým dopadům koronaviru na ekonomiku ČNB také již během března a května třikrát snížila základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení úvěrů, hypoték i vkladů v bankách, a to z 1,75 % až na aktuálních 0,25 %.

Nafukování cenových bublin

Snižování úrokových sazeb a tištění nových peněz a jejich pumpování do ekonomiky (tzv. kvantitativní uvolňování) patří k nástrojům měnové politiky na podporu hospodářského růstu či zmírnění dopadů recese, které jsou centrálními bankami v poslední době využívané stále častěji. Je však potřeba si uvědomit, že využívání těchto stimulů je spojeno s určitými vedlejšími efekty, které nejsou pro ekonomiku příliš žádoucí.

Tištění peněz a jejich uvolňování do ekonomiky stejně tak jako snižování úrokových sazeb nepřirozeně stimuluje investiční činnost a bohužel také nafukuje cenové bubliny. Nové peníze z levnějších úvěrů se jednoduše někde musí projevit. A projeví se ve vyšších cenách, a to zejména v cenách zboží investičního charakteru. Když se podíváme na světové akciové indexy, zjistíme, že od poslední krize vzrostly několikanásobně.

Například index NASDAQ vzrostl od krizového roku 2009 více než pětinásobně. Je opravdu možné věřit tomu, že jsme za tu dobu pětkrát produktivnější nebo jsme objevili něco jiného tak zásadního a zázračného, co by tento růst ospravedlnilo? Nebo je to jen politika levných peněz?

Cenová bublina na akciových trzích, zdá se, s příchodem epidemie koronaviru do značné míry splaskla. Jak ale naznačuje aktuální vývoj, opatření centrálních bank na zotavení ekonomik po koronaviru ji mohou postupně znovu nafouknout. Například zmiňovaný index NASDAQ Composite ztratil letos v důsledku koronavirové krize a také v důsledku ropné cenové války mezi 20. únorem a 20. březnem přibližně 30 % své hodnoty. Od té doby ale již celý tento 30% propad smazal. Opravdu došlo k tak zázračně rychlému zotavení americké ekonomiky?

Vývoj indexu NASDAQ Composite za poslední rok

Zdroj: www.marketwatch.com

Nezdravé zadlužování a trestání střadatelů

Dalším nežádoucím efektem kvantitativního uvolňování i snižování úrokových sazeb je zvýšená motivace pro státy, firmy a lidi se zadlužovat. Kdo si půjčuje levně nebo dokonce za to, že si půjčí, ještě dostává zaplaceno, bude mít vždy tendenci se zadlužit více než ten, kdo si půjčuje draze. Naopak ti, kdo se chovají obezřetně, spoří a vytváří si rezervy, jsou za své jednání potrestáni nulovými nebo dokonce zápornými sazbami na bankovních vkladech.

Vytváří se tak prostor pro obrovský morální hazard. A vyhlídky na zlepšení bohužel nejsou příliš příznivé. Ekonomiky se ze stávající krize mohou vzpamatovávat dlouhou dobu, což znamená, že období velmi nízkých nebo dokonce záporných sazeb na bankovních vkladech může trvat roky. A to je pro drobné střadatele špatná zpráva.

Nemovitosti si uchovávají hodnotu

Lze tedy očekávat, že poroste počet střadatelů, kteří nebudou spokojeni se zhodnocením svých peněz v bance a budou hledat rozumný výnos při zachování nízké míry rizika jinde. Tento požadavek jako jedny z mála aktiv splňují investice do nemovitostí. I na trhu nemovitostí se samozřejmě může vytvořit cenová bublina způsobená rekordně levnými hypotékami nabízenými po dlouhou dobu, ve srovnání se zmiňovaným akciovým trhem je však toto riziko na českém trhu možné hodnotit jako minimální. Ne každý však má dostatečný kapitál na to, aby si mohl pořídit investiční nemovitost. V takovém případě mohou být zajímavou alternativou investice do úvěrů zajištěných nemovitostmi .

Takové investice nabízí i RONDA INVEST, která na jedné straně nabízí financování malým a středním podnikatelům, přičemž každý takto poskytnutý úvěr je zajištěn likvidní nemovitostí v Praze nebo krajských městech. Na straně druhé umožňuje investorům do těchto úvěrů investovat, a to od 1.000 Kč.

Pro investování u RONDY INVEST platí, že:

• investoři dosáhnou stabilního výnosu až 6 % ročně,
• investovat je možné již od 1.000 Kč,
• stále rozšiřuje nabídku úvěrů, do kterých můžete investovat,
• všechny úvěry nejprve RONDA INVEST zafinancuje a až následně vybírá to nejlepší z jejího portfolia pro své investory,
• každý úvěr nabízený k investování je zajištěn likvidní nemovitostí v Praze, jejím okolí nebo krajských městech. Tato nemovitost představuje pro investory reálnou ochranu jejich investic pro případ, že by dlužník svůj úvěr přestal splácet,
• cílová doba splatnosti se pohybuje od několika měsíců až do pěti let,
• s investicí nejsou spojeny žádné vstupní ani pravidelné poplatky, jako je to obvyklé u tradičních forem investování,
• investoři dostávají výnosy každý měsíc na svůj účet a mají tak své investice pod kontrolou,
• všichni investoři RONDY INVEST dostali až dosud své výnosy včas,
• investování do úvěrů je velmi jednoduché, rychlé a jednoduše dostupné. Vše zařídíte ONLINE z pohodlí Vašeho domova.