Natixis: Nejmenší vyjednávací sílu mají vlády a podle toho to bude vypadat

Ekonomové z banky Natixis se domnívají, že současná krize vyvolaná pandemií bude připomínat předchozí krizi v tom, že pravděpodobně dojde k dlouhodobému poklesu příjmů pod úrovně, na kterých by byly bez krize. Tyto ztráty příjmů půjdou napříč celou ekonomikou, ale největší tíhu ponese ta část, která má nejmenší vyjednávací sílu. A tou je podle Natixisu vláda.

Natixis se domnívá, že firemní sektor má vyjednávací sílu vysokou, protože může propouštět a snižovat mzdy a vlády se takového vývoje obávají. Tento vztah se projevil po poslední finanční krizi, kdy se firmám díky vládní politice a pomoci podařilo rychle obnovit svou ziskovost i přesto, že ekonomická aktivita procházela jen utlumeným oživením.

Vysokou vyjednávací sílu mají podle banky i domácnosti. V demokraciích ji zvyšují populistické politické strany a obecné obavy ze společenských krizí. Vláda se tak snaží zabránit propadu příjmů domácností a vysoké nezaměstnanosti, což se po minulé krizi projevilo tím, že tyto příjmy klesly méně než produkt. A podobně tomu bude podle ekonomů banky i nyní.

Dokud tedy zůstane ekonomická aktivita utlumená, je pravděpodobné, že největší část tlaku ponesou vlády. Jejich rozpočtové deficity tak zůstanou vysoko a dluhy budou znatelně růst. To bude mít řadu důsledků, včetně uvolněné monetární politiky, která zase bude tlačit nahoru ceny investičních aktiv. Následující graf ukazuje vývoj HDP ve vyspělých zemích a srovnává jej se změnami fiskálního deficitu:


V jiné analýze si Natixis všímá vývoje v Jižní Koreji, která je podle něj často dávána za příklad toho, jak se dalo vypořádat s COVID-19. Nicméně i u této země a její otevřené ekonomiky působí nyní řada negativních cyklických faktorů a k tomu několik strukturálních, včetně demografických tlaků. Následující dva grafy tak ukazují, že ani Jižní Korea se pravděpodobně nevyhne hlubokým fiskálním deficitům a růstu vládních dluhů:


Zdroj: Natixis