(Kurzy.cz)
Květen přinesl další zpomalení inflace
Růst spotřebitelských cen v
květnu dále přibrzdil, když meziroční inflace ztratila tři desetiny procentního
bodu a dosáhla 2,9 %. Po šesti měsících se tak
vrátila do tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Oproti dubnu se
spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 %. Květnová inflace byla mírně vyšší oproti
našim očekáváním i konsenzu trhu. Ke zpomalení meziročního cenového růstu došlo
u potravin a nealkoholických nápojů, méně rostly i ceny oděvů a vodného a
stočného, kde se částečně projevilo snížení DPH z 15 na 10 procent. V květnu se
pak ještě více prohloubil pokles cen pohonných hmot, které jsou oproti úrovni
před rokem nižší o více než pětinu. Na druhé straně zrychlil růst cen
alkoholických nápojů a tabáku.
Největší měrou se na meziroční inflaci podílejí
ceny potravin včetně nealkoholických nápojů, kde se zvyšují zejména ceny masa,
uzenin a ovoce. Významně přispívaly i ceny bydlení, kde roste zejména nájemné a
elektřina. Růst cen služeb dosáhl v květnu, stejně jako v dubnu, 3,3 %. Cenové
tlaky v zahraničí jsou utlumené, inflace v eurozóně je téměř na nule. Na druhé
straně slabší kurz koruny bude přes dražší dovážené zboží přispívat k růstu
tuzemských cen.
Vlivem aktuální epidemie koronaviru a jejích dopadů
na ekonomickou aktivitu i chování zákazníků očekáváme, že spotřebitelská
inflace bude i v následujících měsících ztrácet dynamiku. To bude dáno
klesajícími cenami surovin a materiálů i slábnoucí poptávkou. Sentiment
spotřebitelů je silně zasažen, lidí bez práce bude přibývat a značně zpomalí i
mzdová dynamika. To vše bude omezovat výdaje zejména na zbytné věci, tedy
především na cestování, rekreaci a kulturu a brzdit cenový růst. Podle
našich odhadů by se růst spotřebitelských cen měl na konci letošního roku
dostat mírně pod dvouprocentní cíl ČNB. Ta reagovala na vzniklou situaci a
postupně snížila základní úrokovou sazbu ve třech krocích v celkovém rozsahu
dvou procentních bodů na hodnotu 0,25 %. Očekáváme, že na této úrovni sazby
letos zůstanou, pokud by však byl propad ekonomiky hlubší, či pokud by došlo k
druhé vlně šíření nákazy, ČNB by pak sazby snížila až na nulu a do úvahy by
přišla i možnost použití nekonvenčních měnových nástrojů.
Autor: Luboš Růžička, analytik
Editor: Vít Hradil, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz