Soběstačnost? Skutečným problémem českého zemědělství je nízká přidaná hodnota výroby a nízká schopnost půdy zadržovat vodu
Poslanci Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD)
spolu s dalšími dvěma desítkami poslanců z různých stran požadují zavedení
povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku. Následně
by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85
procent. Dnes bude o tomto pozměňovacím návrhu k novele zákona o potravinách
jednat ve třetím čtení poslanecká sněmovna.
Skutečnost, že je takovýto návrh projednáván poslaneckou sněmovnou, svědčí o
zásadním problému českého zemědělství a potravinářství. Tím je nedostatečná
konkurenceschopnost a o nízká přidaná hodnota produkce. Legislativa přikazující
podíl českého zboží tento problém ovšem fundamentálně nevyřeší, pouze překryje
– na účet daňového poplatníka.
Přiměřená potravinová soběstačnost je národním zájmem. V současné době globálně
liberalizovaného trhu ale není možné dosáhnout stoprocentní soběstačnosti. Ani
nejvyspělejší země nejsou a nikdy nebyly stoprocentně potravinově soběstačné, a
to ani v produkci, s níž si je svět úzce spojuje – třeba i taková Francie
dováží třicet procent sýrů. Do mezinárodního trhu se musí chtě nechtě zapojovat
jinak značně izolovaná KLDR. Vskutku, i Severní Korea se stále opírá o dovoz a
potravinovou pomoc části svých domácích potravinových potřeb.
Ani bývalé Československo a následně Česká republika před vstupem do EU nebyly
plně potravinově soběstačné. Zejména Československo ale téměř soběstačné bylo.
Ovšem kvůli celním bariérám, které zdražovaly dovoz potravin ze zahraničí a
umožňovaly tuzemským potravinářům pokrývat svůj vlastní trh bez rizika levnější
zahraniční konkurence. Navíc stát potraviny – z mezinárodního hlediska málo
konkurenceschopné – dotoval prostřednictvím takzvané záporné daně z obratu,
takže mu nezbývaly peníze jinde. Dotované potraviny byl jedním z projevů
socialistické „ekonomiky nedostatku“.
Za těmito starými časy dnes někteří teskní. O záporné dani z obratu většinou
nic netuší a idylicky si malují tehdejší stav, který by rádi vrátili.
Věc je ale třeba vzít z opačného konce. Nikoli problém řešit až na pultech
obchodů, ale už na polích a v chlévech.
Potravinovou soběstačnost je totiž třeba vnímat jako zachování potenciálu
zemědělské půdy, a tedy kvality půdy pro pěstování zemědělských plodin.
V České republice jsou už dvě třetiny zemědělské půdy ohroženy vodní a větrnou
erozí nebo utužením, což v praxi vede k tomu, že se z polí ztrácí nejcennější
svrchní část ornice a půda nedokáže v potřebné míře zadržet vodu. Kvůli tomu
nelze dosáhnout konkurenceschopných hektarových výnosů, které jsou rozhodujícím
faktorem pro ekonomiku zemědělské produkce. Zemědělci pak končí buď ve ztrátě,
nebo požadují za své produkty vyšší ceny, případně státní dotace, aby ve ztrátě
nebyli. Tím se ale zvyšují náklady tuzemským zpracovatelům a následně se pak
zpracovatelé dostávají sami do obtížné konkurenční pozice ke své zahraniční
konkurenci.
K zachování potenciálu úrodnosti půdy v České republice je nutné mimo jiné více
rozčlenit krajinu, vrátit do ní drobné vodní plochy a změnit způsob
zemědělského hospodaření, mimo jiné z převážně nájemního na převážně vlastnické
hospodaření. Proto je pod slovem soběstačnost nutné si představit i půdu, která
obsahuje dostatek humusu, není degradována půdní erozí a není mechanicky
zničena. Kvůli tomu je nezbytné si pod tímto pojmem představit též dostatek
vody.
Problémem konkurenceschopnosti českého zemědělství zůstává také nízká přidaná
hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního
obchodu.
Dlouhodobým problémem českého zemědělství a potravinářství je vývoz nízké
přidané hodnoty, například živých zvířat, při současném nepřiměřeně vysokém
dovozu vyšší přidané hodnoty, například již zpracovaného masa. Česko tak tedy
často dováží vyšší přidanou hodnotu, tedy i práci zahraničního zpracovatele,
než jakou vyváží, což zásadním způsobem prohlubuje schodek agrárního
zahraničního obchodu. K jeho prohloubení došlo i loni.
Prohlubující se záporná bilance zemědělského zahraničního obchodu plyne do
značné míry právě z té skutečnosti, že přidaná hodnota českého vývozu je nižší
než přidaná hodnota agrárního dovozu do ČR. Jde o letitý bolák českého
zemědělství, který je způsoben předně nastavením společné zemědělské politiky
EU a dotačních programů a politik jednotlivých členských zemí.
Primárním problémem českého zemědělství tedy není to, že bylo hluboce
nesoběstačné, nýbrž to, že struktura tuzemské zemědělské výroby je až příliš
vychýlena ve směru produkce, a tedy i vývozu agrárního zboží nízké přidané
hodnoty.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom
CZECH FUND
Cílem fondu CZECH REAL ESTATE INVESTMENT FUND je přinášet pravidelné výnosy pocházející z nájmů a kontinuálního zvyšování hodnoty podílů v nemovitostních společnostech a nemovitostech. Fond investuje do nemovitostních společností a/nebo nemovitostí v České republice s trvale udržitelným ekonomickým rozvojovým potenciálem, jako jsou např. administrativní budovy, nákupní centra, obchodní domy, hotely a logistické areály. Fond má sídlo v Lichtenštejnsku, je pod dohledem lichtenštejnského regulátora FMA (Finanzmarktaufsicht). Rozhodnutím České národní banky byl fond uznán jako srovnatelný se speciálním fondem nemovitostí podle českého práva. Nabízení investic do fondu v České republice je tak pod dohledem České národní banky a podléhá českým předpisům.
Více informaci na : https://czech-fund.cz/
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři