Vývoj na devizovém trhu v 18. týdnu (27.4.-30.4.2020)

Klíčové události a ukazatele

EZ - Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí podle předběžného odhadu poklesl o 3,8 % k/k a o 3,3 % r/r
EZ - Evropská centrální banka úrokové sazby nezměnila, ale zlevnila bankám dlouhodobé půjčky
US - Americká ekonomika v 1. čtvrtletí poklesla o 4,8 % anualizovaně
US - Americký Fed ponechal hlavní úrokovou sazbu v rozmezí 0 - 0,25 %

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Průmyslová produkce a zahraniční obchod (březen)
CZ - Zasedání bankovní rady České národní banky
US - Index ISM v sektoru služeb (duben)
US - Míra nezaměstnanosti a tvorba nových pracovních míst NFP (duben)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Situace na měnovém páru koruny s eurem se v závěru dubna dále stabilizovala a obchodování tak bylo nejklidnější od začátku března. Koruna zkraje týdne nejprve oslabila k hladině 27,30 CZK/EUR, ale v dalších dnech posupně posilovala až k úrovni 27,10 CZK/EUR, kde se nacházela i na začátku čtvrtečního odpoledne před tiskovou konferencí Evropské centrální banky.
• Na domácí makroekonomické statistiky byl tento týden chudý. O poznání zajímavější bude příští týden, kdy bude publikován např. index výrobní aktivity PMI za duben, či tvrdá březnová čísla z průmyslu a zahraničního obchodu. O výrazném poklesu nálady ve výrobním sektoru ani o prudkém propadu průmyslové produkce a exportu netřeba pochybovat. Problematická však bude interpretace těchto statistik, když vlastně jak v březnu, tak i v dubnu bude obtížné určit – „jsou to vlastně vzhledem k okolnostem dobrá či špatná čísla?"
• Příští týden ve čtvrtek rovněž zasedá bankovní rady České národní banky (ČNB). Předpokládám, že bankovní rada v květnu opět sníží úrokové sazby a to o 0,50procentního bodu s výjimkou diskontní sazby, která zůstane na hodnotě 0,05 %. Konkrétně hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, tak bude snížena na 0,50 %, lombardní sazba na 1,50 % a diskontní sazba bude pravděpodobně ponechána na 0,05 %. Na nulu, respektive technickou nulu, bankovní rada podle mě v květnu s hlavní sazbou nepůjde, protože si bude chtít ponechat v záloze prostor pro případné další uvolněné měnové politiky v nadcházejících měsících.

Vývoj USD/CZK

• Koruna vůči americkému dolaru dokázala v závěru dubna posílit a zkraje čtvrtečního odpoledne se pohybovala pod hranicí 25 CZK/USD. Koruně pomáhal převládající mírný optimismus na finančních trzích v kombinaci s vývojem na eurodolaru. Zasedání americké centrální banky (Fed) navíc vyznělo tak, že výrazné uvolnění měnové politiky v USA nebude jen přechodnou, ale přeci jen déletrvající záležitostí.
• Klíčovým dnem tohoto týdne byla z pohledu amerických makroekonomických statistik a událostí středa, kdy byl zveřejněn předběžný odhad hrubého domácího produktu (HDP) za 1. čtvrtletí letošního roku a zároveň zasedali centrální bankéři (Fed). Pokles americké ekonomiky byl i s ohledem na restriktivní opatření kvůli Covid-19 výraznější, než se čekalo. Ačkoliv byla americká ekonomika opravdu výrazně paralyzována až v poslední třetině března, tak to stačilo k tomu, aby HDP v 1. čtvrtletí poklesl o 4,8 % anualizovaně. Pokles HDP stojí primárně za americkým spotřebitelem, který by v březnu určitě rád utrácel daleko více, ale nemohl. Konkrétně spotřeba domácností poklesla o 7,6 % a to především za zboží dlouhodobé spotřeby a za služby. Pokud si uvědomíme, že v dubnu byla americká ekonomika v podstatě úplně paralyzovaná a k postupnému otevírání dojde až v květnu, tak ve 2. čtvrtletí lze očekávat pokles HDP mezi 10 až 40 %. Nejistota je v tomto směru obrovská, a i s údajem HDP za 1. čtvrtletí se bude po zpřesnění nepochybně hýbat více, než je obvyklé.
• Co se týká amerického Fedu, tak ten podle předpokladu ponechal parametry měnové politiky nezměněny – hlavní sazba v rozmezí v rozmezí 0-0,25 %, takže de facto na nule a k tomu kvantitativní uvolňování v podstatě v neomezené výši. Fed zároveň zdůraznil, že sazby zůstanou na současných úrovních do doby, než se ekonomika vypořádá s dopady pandemie koronaviru a zaměstnanost a inflace budou směřovat k požadovaným hodnotám. Předchozí větu v kombinaci s projevem J. Powella (šéf Fedu) si lze v podstatě přeložit tak, že extrémně uvolněná měnová politika Fedu nebude trvat jen přechodně pár měsíců či 2-3 čtvrtletí, ale rozhodně déle. Naposledy období téměř nulových sazeb v USA trvalo šest let (2009–2015).

Vývoj PLN/CZK

• Na měnovém páru koruny s polským zlotým se obchodování v závěru dubna odehrávalo primárně kolem hladiny 6 CZK/PLN. Obchody pod 6 CZK/PLN však převažovaly.
• Zveřejněn byl předběžný odhad dubnové spotřebitelské inflace (0 % m/m a 3,4 % r/r). Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu prudce zpomalil, když se v období leden až březen inflace pohybovala vysoko nad 4 %. Meziročně tak v dubnu inflace vzrostla stejně jako v prosinci loňského roku. Rozhodně však neplatí, že by se v dubnu všechny položky spotřebního koše pohybovaly stejným směrem. Tři skupiny, které předběžný odhad inflace poskytuje, ukazují, že stále velmi rychle rostly ceny potravin (7,4 % r/r) i energií (5,2 % r/r), zatímco za výrazným zpomalením inflace stojí především levná ropa - pokles cen pohonných hmot o 18,8 % r/r. Každopádně inflace asi momentálně zrovna není to, co by polskou centrální banku (NBP) nejvíce pálilo a celkově lze říci, že nejbližší vývoj spotřebitelských cen tak trochu kvůli dopadům kornaviru leží bokem hlavní pozornosti polských centrálních bankéřů.

Vývoj EUR/USD

• Obchodování na hlavním měnovém páru se v tomto týdnu odehrávalo v těsném pásmu 1,08 – 1,09 USD/EUR. Důvodem byla jednak skutečnost, že se situace na finančních trzích během dubna zklidnila a v průběhu celého měsíce docházelo k pozvolnému snižování volatility. Důležitým důvodem však byla i skutečnost, že trhy vyčkávaly na to, co přinese zasedání dvou nejdůležitějších centrálních bank – ve středu večer zasedal americký Fed a ve čtvrtek odpoledne Evropská centrální banka (ECB).
• Čtvrteční zasedání ECB ve zkratce– s úrokovými sazbami se nehýbalo, ale ECB ještě zlepšila podmínky komerčním bankám pro dlouhodobé půjčky (TLTRO III) a přestavila nový program půjček komerčním bankám na podporu likvidity (PELTROs). Prezidentka ECB Ch. Lagardeová zároveň nevyloučila, že nákup cenných papírů v celkovém objemu 750 mld. eur (program PEPP) může být prodloužen za horizont konce letošního roku. Suma sumárum, jednotlivých opatření a programů představila ECB v poslední době opravdu hodně, ale co je to platné, když se země eurozóny stále nejsou schopny dohodnout na společných dluhopisech.
• V krizových letech 2008 a 2009 reagovala ECB na příchod hospodářské recese o poznání pomaleji než americký Fed. A vzhledem k uspořádání eurozóny, složení vrcholných orgánů ECB a rozdílným zájmům jednotlivých evropských centrálních bankéřů bude prostě reakce ECB ve srovnání s Fedem vždy pomalejší a těžkopádnější. To je prostě fakt. V březnu 2020 byla reakce ECB již o poznání rychlejší a důraznější, ale stále o dva kroky za Fedem. Je ale třeba dodat, že američtí centrální bankéři mají situaci daleko jednoduší – jedna měna, jeden jazyk, jedna vláda, společné vládní dluhopisy a hlavně jeden společný zájem ve prospěch americké ekonomiky. Realita ECB? Jedna měna, mnoho jazyků a angličtina jako lingua franca, jedna „vláda“ v Bruselu a pak jedna vláda v každé členské zemi, žádné společné vládní eurodluhopisy (každá země hezky za sebe, i když zaštítěná ECB) a hlavně rozdílné zájmy především ve prospěch vlastních národních ekonomik, nikoliv té evropské. Pokud se toto nezmění, tak ECB bude za Fedem vždy pozadu. Jestli byla krize v letech 2011 a 2012 první skutečně zatěžkávací zkouškou eurozóny, tak nadcházející měsíce a roky budou zatěžkávací zkouškou ještě o řád větší.