Komentář: HDP v eurozóně padá, ECB reaguje rozšířením nákupů

HDP v eurozóně již v prvním kvartále propadlo o 3,8 % meziročně, a to především kvůli výrazným březnovým poklesům v nejhůře zasažené Itálii. Zdaleka nejhorší tvrdá čísla z druhého kvartálu nás však teprve čekají. I proto v tuto chvíli odhadujeme pokles HDP v eurozóně za celý rok 2020 na 11 %. I když je tento odhad zatížen extrémní nejistotou, již počítá spíše s pesimističtějším vývojem, kdy většina ekonomik ve třetím a čtvrtém kvartále tohoto roku bude oživovat jen pozvolna - oživení ve tvaru U spíše než ve tvaru jednoduchého V.

ECB na dnešním zasedání představila nový odhad vývoje HDP, který je o něco příznivější. I tak v sobě ale obsahuje extrémní dávku nejistoty - ECB počítá s tím, že ekonomický propad letos může dosáhnout pěti až patnácti procent. V reakci na to se pokusila ECB opět rozšířit své zbrojní portfolio. Hlavní zprávou jsou příznivější úrokové sazby pro program na dodávání likvidity TLTRO III, ty mohou být teoreticky až -1 % (50 bps pod depozitní facilitou), a nová série pandemických dlouhodobých repo-operací (PELTRO). ECB také potvrdila, že jako zástavu do repo-operací bude brát široké spektrum cenných papírů včetně těch, které v průběhu pandemické krize přišly o investiční rating.

Na druhou stranu ECB zatím přímo neřekla, že chce tak “horší” aktiva přímo kupovat do vlastní bilance. Zatím podle slov Christine Lagardeové rozhodně nic takového centrální bankéři v souvislosti s předkrizovým QE (APP) nediskutovali. Krizové QE (PEPP v celkovém objemu 750 miliard euro) také dál počítá pouze s výjimkou pro řecké bondy, ale pro nic nového. Trhy byly spíše nastavené ve svých očekáváních na trochu výraznější rozvolnění podmínek. A i když Christine Lagardeová mluvila o flexibilitě a možnosti do budoucna takový krok přijmout, bezprostředně po zasedání spíše převládalo na trzích lehké zklamání (rozpětí mezi desetiletým německým a italským výnosem dál rostlo).

Jan Bureš