Koronavirová ekonomika: Proč začít vydávat koronabondy

Je jasné, že v krizi obvyklá pravidla neplatí. V rámci boje s jedním z nejvýznamnějších ekonomických šoků moderní historie se Německo rozloučilo se svou „Schwarze Null“, EK pozastavila platnost rozpočtových pravidel a ECB významně uvolnila bankovní a finanční předpisy. Zpočátku byla odezva ze strany EU příliš pomalá a nevýrazná, ale tento týden by mohl být rozhodující. Mohl by ukázat, že v EU nejde jen o suchopárné finanční transakce, ale také o demonstraci solidarity s ostatními evropskými zeměmi v neveselých časech.

Dluhová krize v eurozóně vedla v roce 2012 k zavedení takzvané bankovní unie. Pandemie koronaviru v roce 2020 by mohla EU postrčit ještě dál. Konkrétně b mohlo dojít k zavedení eurobondů, nebo chcete-li „koronabondů“, které by přinesly sdílení rizika napříč zeměmi EU. Vydávání společných evropských dluhopisů jako způsob řešení krize a omezení růstu výnosového rozpětí jihoevropských dluhopisů prosazovaly některé evropské země už v roce 2012. V té době ale tuto myšlenku rozhodně odmítlo Německo. Nyní budou eurobondy patrně nevyhnutelným politickým nástrojem, který pomůže zemím EU financovat výdaje na zdravotnictví a ekonomické záchranné programy. V posledních dnech se ozývá volání po „koronabondech“ ze Španělska a Itálie a EK jim spolu s Německem a Nizozemím otevírá dveře pod podmínkou, že budou správně strukturované. Včera dopoledne vyjádřil podporu společným dluhopisům EU vydávaným prostřednictvím ESM také François Villeroy z ECB.

Koronabondy jako preferovaná varianta
Základní myšlenkou je umožnit členům EU půjčovat si za rozumných podmínek i v mimořádných situacích. Pro země, jako jsou Francie nebo Německo, které si mohou půjčovat za zápornou reálnou úrokovou sazbu, to není žádná převratná novinka. Oproti tomu pro Itálii a další jihoevropské země může být pohyb na trhu s dluhopisy v tomto krizovém období poněkud problematický. Jak ukazuje graf, výnosové rozpětí 10letých vládních dluhopisů mezi Itálií a Německem se od vypuknutí pandemie COVID-19 téměř zdvojnásobilo. Existují v podstatě dvě možnosti, jak současnou napjatou situaci na trhu řešit. Tou první je sáhnout k nákupům aktiv ze strany ECB. Prudký nárůst objemu nově vydávaných německých dluhopisů o cca 350 miliard euro v letošním roce sice vykompenzoval nedostatečné kvantitativní uvolňování, ale pokud nedojde ke změně kapitálového klíče, o níž se v tomto okamžiku ani neuvažuje, musela by ECB nakoupit víc německých dluhopisů, než ve skutečnosti potřebuje. Teprve pak bude moci začít nakupovat ty italské a španělské. To rozhodně není nejefektivnější způsob, jak zajistit prostředky pro země v nouzi. Druhou možností je vsadit na nějakou formu mutualizace dluhu. To by znamenalo začít vydávat společné obligace eurozóny, nebo též „koronabondy“, a rozdělit nové prostředky získané tímto způsobem za nízké sazby odpovídajícím způsobem. Tuto možnost teď upřednostňuje stále větší počet zemí EU.

Předpoklady pro vznik koronabondů
Široká politická podpora, zejména ze strany Německa a Nizozemí, vyžaduje, aby bylo společné vydávání dluhopisů EU dobře strukturované a nedošlo k zavlečení subjektivního rizika. Zatím jsme identifikovali nejméně tři nezbytné předpoklady.

• Řízení ze strany ESM: Vydávání obligací je primárně tržní operace a musí být zahájena a řízena fondem ESM a jeho kvalifikovaným personálem.

• Dočasný mimořádný nástroj: Fond bude vydávat běžné dluhopisy jen v tomto roce, případně do konce současné zdravotní krize.

• Selektivita: K úvěrovým prostředkům fondu budou mít přístup pouze ty země, které by si jinak musely půjčovat za vysoké sazby.

Stále existuje mnoho nezodpovězených otázek ohledně toho, zda mají mít země v nouzi k novým prostředkům neomezený přístup, či zda má platit nějaké pravidlo kapitálového klíče, a co za to bude ESM chtít.

Není cesty zpátky
Z předchozí krize plyne poučení, že když se poruší pravidla, není cesty zpátky. COVID-19 je lidská a ekonomická tragédie, ale my si musíme udělat celkový obrázek a mít na paměti i pozitivní změny, které může toto problematické období nakonec přinést. Evropa se k zemím v zoufalé situaci konečně chová solidárně a přestává ortodoxně vyznávat rozpočtová pravidla (což se týká zejména Německa) i neúčinné pravidlo 3% deficitu. Až bude tato krize zažehnána, bude nezbytné zahájit v rámci EU všeobecnou diskusi o úrovni veřejného dluhu a zajistit, aby mimořádné dluhy způsobené potřebou bojovat s koronavirem nezatěžovaly národní účty navěky. Také bude nutné zamyslet se nad možností začít vydávat speciální eurobondy pro investice do infrastruktury, případně pro financování řešení klimatické změny.

O autorovi:
Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.
V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.
Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.
Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.

Globální online investiční banka

Skupina Saxo Bank, specialista na multi-asset obchodování a investice, nabízí kompletní sadu obchodních a investičních nástrojů, technologií a strategií. Už téměř 25 let poskytuje jednotlivcům i firmám přístup k profesionálnímu obchodování a investicím prostřednictvím svých technologií a zkušeností. Mnohokrát oceněné obchodovací platformy jsou dostupné ve více než 20 jazycích a jsou využívány více než stovkou finančních institucí na celém světě. Saxo Bank byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a zaměstnává 1500 lidí ve finančních centrech po celém světě, včetně Londýna, Singapuru, Paříže, Curychu, Dubaje a Tokia.

Více informací na:www.saxobank.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář