Na trhu práce v Plzeňském kraji chyběly nejvíce dělnické profese
Plzeňský kraj patřil dlouhodobě ke krajům s velmi nízkou nezaměstnaností. V rámci mezikrajského porovnání se trvale umísťoval na druhém místě za Hl. městem Prahou. Situace se v roce 2019 změnila, Plzeňský kraj se posunul z druhého místa na čtvrtou pozici. Přestože počet volných pracovních míst v evidenci úřadu neustále narůstal, rostly i počty uchazečů o zaměstnání. Hlavní příčina spočívala v profesi uchazečů, které často neodpovídaly požadavkům trhu práce. Nejvíce chyběly tyto profese: obsluha strojů a zařízení, montéři, řemeslníci a opraváři, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a specialisté.
Vývoj nezaměstnanosti v období k 31. 12. 2013 až 2018
Podíl nezaměstnaných osob se v Plzeňském kraji v období 2013 až 2018 neustále snižoval. Zatímco v roce 2013 činil tento podíl 6,45 %, v roce 2018 klesl na 2,12 %, tj. snížení o 4,33 procentního bodu. Dosažená nezaměstnanost v roce 2018 byla vůbec nejnižší v celé časové řadě. V rozmezí let 2013 až 2018 dosahoval Plzeňský kraj v porovnání s ostatními kraji trvale druhé nejnižší místo nezaměstnanosti.
Vývoj nezaměstnanosti k 31. 12. 2018 až 2019
Situace na trhu práce se v Plzeňském kraji začala postupně měnit. K 31. 12. 2019 činil podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji 2,33 % a meziročně se zvýšil o 0,21 procentního bodu. Plzeňský kraj se v tomto ukazateli posunul z druhé pozice na čtvrté místo, a to za kraje Pardubický a Jihočeský. V porovnání s průměrem ČR byl podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji nižší o 0,54 procentního bodu.
Nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v krajích Hl. město Praha (1,90 %), Pardubickém (2,20 %) a Jihočeském (2,31 %), naopak nejvyšší v krajích Moravskoslezském (4,44 %) a Ústeckém (3,90 %). Nejnižší počet dosažitelných uchazečů (0,2) připadl na 1 pracovní místo v Hl. městě Praha a kraji Plzeňském. Nejvíce dosažitelných uchazečů připadlo na 1 pracovní místo v Moravskoslezském (2,1) a Ústeckém (1,3) kraji.
Na trhu práce se v Plzeňském kraji zvyšovaly, jak počty volných pracovních míst, tak počty uchazečů o zaměstnání. Profese jednotlivých uchazečů neodpovídaly požadavkům trhu práce. Nedostatek uchazečů se týkal volných pracovních míst především pro obsluhu strojů a zařízení, montérů, řemeslníků a opravářů, pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Na trhu práce chyběli kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, specialisté a pracovníci ve službách a prodeji.
Počet volných pracovních míst v porovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl o 3 010, tj. o 8,6 %. Meziročně se snížily počty volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé o 345 a pro zdravotně postižené o 46.
K 31. 12. 2019 bylo na úřadech práce Plzeňského kraje zaregistrováno 9 811 uchazečů o zaměstnání celkem. Z celkového počtu nezaměstnaných uchazečů představovaly ženy 51,4 %. Dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let, kteří mohli bezprostředně při nabídce vhodného pracovního místa nastoupit do zaměstnání, bylo evidováno 8 737, tj. 89,1 % z celkového počtu uchazečů. Občanů se zdravotním postižením bylo registrováno 1 708, tj. 17,4 % z celkového počtu uchazečů. Meziročně se počet uchazečů o zaměstnání zvýšil o 8,9 % a počet dosažitelných uchazečů o 9,8 %.
Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje
K 31. 12. 2019 byl zaznamenán nejnižší podíl nezaměstnaných 1,86 % v okrese Plzeň-jih, druhý nejnižší podíl nezaměstnaných 2,12 % v okrese Domažlice. Okres Plzeň-město se s podílem nezaměstnaných 2,27 % umístil na třetím místě. Nejvyšší podíl nezaměstnaných měly okresy Tachov (2,85 %), Rokycany (2,52 %) a Klatovy (2,46 %).
Podíl nezaměstnaných osob se v okresech Plzeňského kraje v roce 2019 oproti roku 2013 snížil nejvíce především v okresech s nejvyšší nezaměstnaností. V okrese Tachov se snížila nezaměstnanost o 5,69 procentního bodu a v okrese Klatovy o 4,81 procentního bodu.
K 31. 12. 2019 byl rozdíl mezi okresem s nejvyšším podílem nezaměstnaných Tachov a okresem s nejnižším podílem nezaměstnaných Plzeň-jih jen 0,99 procentního bodu, zatímco k 31. 12. 2013 činil tento rozdíl 3,02 procentního bodu.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v kraji byl koncentrován v SO ORP Sušice (okres Klatovy), Kralovice (okres Plzeň-sever), Horažďovice (okres Klatovy), Rokycany (okres Rokycany), Stříbro a Tachov (oba okres Tachov). Nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v okrese Plzeň-jih a týkala se SO ORP Stod a Přeštice.
Na jedno pracovní místo k 31. 12. 2019 připadl ve všech okresech Plzeňského kraje méně než jeden uchazeč. V okrese Klatovy připadl na 1 pracovní místo 0,5 uchazeče, což byla nejvyšší hodnota mezi okresy Plzeňského kraje. Oproti roku 2013 se počet uchazečů připadajících na 1 pracovní místo v okrese Klatovy snížil téměř o 11 uchazečů.
Podíl nezaměstnaných osob v obcích a městech SO ORP Plzeňského kraje k 31. 12. 2019
Obce
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán v obcích Sedlec (18,97 %) v SO ORP Kralovice, Ošelín (13,46 %) v SO ORP Stříbro a Bukovník (9,76 %) v SO ORP Sušice. Obce Sedlec a Bukovník patří k malým obcím, kde žije méně než 100 obyvatel. Podíl obyvatel v produktivním věku (15-64 let) činil v obci Sedlec 61,7 % a v obci Bukovník 58,6 %. Obě tyto obce patří k obcím s nízkou dopravní obslužností a bez volných pracovních míst. Obdobná situace byla i v obci Ošelín, kde žilo méně než 200 obyvatel. V obci Ošelín bylo 62,3 % obyvatel v produktivním věku.
V následující tabulce jsou zachyceny obce s nejvyšším podílem nezaměstnaných v rozmezí od 18,97 % do 5,00 %, tyto obce se nejvíce vyskytovaly v SO ORP Sušice (11 obcí) a v SO ORP Kralovice (9 obcí).
Města
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán ve městech Rabí (6,15 %), Kašperské Hory (5,06 %) a Rejštejn (5,03 %) v SO ORP Sušice. Ve městech Rabí a Kašperské hory žilo 61,4 % obyvatel v produktivním věku a ve městě Rejštejn 62,4 %. Úřad práce nenabízel ve městech Rabí a Rejštejn žádná volná pracovní místa. Ve městě Kašperské Hory bylo k dispozici 22 volných pracovních míst v evidenci úřadu práce.
Město Dobřany se k 31. 12. 2019 stalo městem s nejnižším podílem nezaměstnaných (1,32 %). Na druhém místě se umístilo město Stod (1,33 %) a třetí místo obsadilo Město Touškov (1,57 %). V Dobřanech bylo k dispozici v evidenci úřadu práce 220 volných pracovních míst pro 52 dosažitelných uchazečů (0,2 dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo).
V Plzni byla situace oproti Dobřanům horší. Na 4 642 volných míst připadlo 2 385 dosažitelných uchazečů (0,5 dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo). V pořadí měst podle nejnižší nezaměstnanosti se krajské město Plzeň umístilo na 27. místě z 57 měst v Plzeňském kraji. Podíl nezaměstnaných osob v Plzni činil 2,16 %. Meziročně se v Plzni zvýšil počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání o 515 a snížil se počet volných pracovních míst o 1 883, podíl nezaměstnaných vzrostl o 0,46 procentního bodu.
Kontakt:
Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Přílohy
-
Nezaměstnanost v Plzeňském kraji k 31. 12. 2019 (aktualita v pdf)
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři