Česká koruna – co očekávat v nejbližších týdnech (19.3.2020)

Od druhé poloviny února na finančních trzích pozorujeme takovou míru nejistoty, kterou jsme zde měli naposledy v krizových letech 2008 a 2009. Výsledkem je extrémní nárůst volatility na všech segmentech finančního trhu – volný pád zažívají akcie a komodity svázané s globálním hospodářským cyklem (např. ropa), prudké pohyby zaznamenávají dluhopisové trhy a ušetřen není ani devizový trh. V řadě ohledů dosahují výprodeje na trzích a nejistota větších rozměrů než v době zmíněné finanční krize. Restriktivní opatření na zpomalení šíření koronaviru, která zavádějí vlády na všech kontinentech jsou v mnoha ohledech drakonická a připomínají válečná opatření. Extrémní pohyby se v posledních týdnech nevyhýbají ani české koruně, když rychlé posilování koruny z počátku letošního roku vystřídalo od poloviny února velmi prudké oslabení domácí měny.

Co stojí za tak extrémním oslabením koruny od poloviny února? Jedná se o kombinaci faktorů, z nichž některé jsou společné i pro další měny středoevropského regionu, avšak nalezneme zde i argument specifický pro českou měnu. Pojďme se na ony faktory blíže podívat. (1) Extrémní nervozita na finančních trzích negativně dopadající na měny zemí emerging markets (např. CZK, HUF, MXN) a komoditní měny navázané na globální hospodářský cyklus (např. AUD, CAD, NZD). (2) Téměř až hororový výhled na letošní vývoj evropské a tím pádem i české ekonomiky. Za vše lze zmínit např. přerušení produkce téměř ve všech evropských automobilkách, těch působících v ČR nevyjímaje. (3) Specifickým faktorem byl i prudký odliv spekulativně-investičního kapitálu z poměrně vysoce úročené koruny (důvod, proč koruna v posledních týdnech oslabovala výrazněji než další středoevropské měny HUF a PLN – viz. graf 1). Zde je však nutné poznamenat, že tento specifický faktor se již z velké části vyčerpal a v nadcházejících týdnech by koruna měla být naopak nejméně oslabující měnou regionu.

Podobnost s krizovými lety 2008 a 2009. Podobně prudký výprodej měn středoevropského regionu proběhl naposledy v krizových letech 2008 a 2009. Pokud se podíváme na korunu, tak česká měna v první polovině roku 2008 posílila těsně pod hladinu 23 CZK/EUR (historické maximum koruny). Od poloviny roku 2008 však koruna začala oslabovat a následně byly korunové ztráty umocněny extrémní nervozitou na finančních trzích a výprodejem rizikových aktiv po pádu banky Lehman Brothers. Výrazné ztráty si koruna a celý středoevropský region připisovaly i na začátku roku 2009 a vyvrcholily v polovině února, kdy se koruna pohybovala těsně pod hranicí 30 CZK/EUR. Následně během roku 2009 koruna postupně dokázala umazat více jak polovinu ztrát z období druhá polovina roku 2008 a začátek roku 2009. Obchodování se následně stabilizovalo v rozmezí 25 – 26,50 CZK/EUR. (viz. graf 2 – porovnání let 2008 a 2009 s vývojem v letech 2019 a 2020). Dalším kritickým momentem pro korunu byla intervence České národní banky (ČNB) v listopadu 2013, ale to je již jiná kapitola.

Vysvětlivky – T_0 = začátek roku 2008 a roku 2019

Co si lze z období 2008–2009 odnést pro současnost? (1) Extrémně vysoká volatilita na finančních trzích netrvá několik týdnů, ale minimálně několik měsíců či dokonce čtvrtletí. Analogicky se tak momentálně nacházíme teprve na začátku období extrémně vysoké volatility. S výraznou rozkolísaností finančních trhů a kurzem koruny je tak nutné počítat i ve 2. čtvrtletí letošního roku. (2) Finanční trhy mají tendenci přestřelovat, a to jak ve směru optimistické euforie, tak i nadměrného pesimismu. Nervozita a panické chování na finančních trzích je momentálně extrémní a pokud vyjdeme z předpokladu, že bude dále pokračovat, tak další oslabení koruny směrem k hladině 30 CZK/EUR vypadá poměrně pravděpodobně. (3) Opatření centrálních bank, vlád a nadnárodních institucí nedokáží v takovémto období tržní nervozitu zastavit, pouze ji mírně snížit.

Vývoj koruny ve druhé polovině března a ve 2. čtvrtletí letošního roku? Jedinou jistou je, že musíme i nadále počítat s vysokou volatilitou. Denní pohyby koruny vůči euru v řadů několika desítek haléřů budou převažovat. Tlak na další oslabení koruny a dalších středoevropských bude pravděpodobně dále pokračovat – čím slabší však koruna bude, tím se zvyšuje i pravděpodobnost, že bude docházet k prudkým korekcím koruny na dočasně silnější hodnoty. Čím slabší koruna, tím větší pravděpodobnost, že do hry vstoupí Česká národní banka a začne na podporu koruny intervenovat. Objem devizových rezerv (letos v únoru 134,6 mld. eur) má ČNB v poměru k velikosti domácí ekonomiky celosvětově jeden z nejvyšších. Otázkou je, na jaké úrovni by se ČNB k intervencím odhodlala. To je velmi obtížné posoudit, ale osobně bych tuto hladinu viděl spíše až kolem hranice 30 CZK/EUR než na současných úrovních, tj. těsně pod hladinou 28 CZK/EUR (viz. graf 3).

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 39 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz

Zprávy o koruně

Koruna vyhlíží detailní strukturu tuzemského HDP