Habib: Co dělá bezpečné aktivum bezpečným aktivem

Zejména po poslední finanční krizi nastal nedostatek bezpečných investičních aktiv, který jde ruku v ruce se „silnou poptávkou po bezpečí“. Na stránkách VoxEU to uvádějí Maurizio Michael Habib, Livio Stracca a Fabrizio Venditti s tím, že bezpečná aktiva se vyznačují stabilními výnosy, vysokou likviditou, minimálním rizikem bankrotu a neschopností splácení. Investoři si jich cení zejména v dobách tenzí na finančních trzích, kdy ceny rizikových aktiv padají. Co ale vede k tomu, že investoři některé aktivum považují za bezpečné a jiné ne?

Habib poukazuje na to, že téma bezrizikových aktiv již přilákalo řadu ekonomů, ale výzkum se soustřeďuje zejména na americká aktiva. On sám se zaměřil na 40 vyspělých a rozvíjejících se ekonomik, a to v časovém období, které zahrnovalo řadu krizí a turbulencí na trzích. Včetně asijské krize či prasknutí internetové bubliny a Velké recese. Ekonomové pak došli k závěru, že bezpečnost aktiva je dána poměrně malým počtem proměnných. Na prvním místě zmiňují politické riziko a kvalitu institucí dané země. K tomu přidávají velikost a hloubku dluhopisových trhů, v čemž vynikají zejména zmíněné Spojené státy. V neposlední řadě pak rozhoduje i setrvačnost – to, zda se dané aktivum chovalo jako bezpečné i v minulosti.

K uvedeným hlavním faktorům ještě ekonomové přidávají další včetně silného ekonomického růstu, nízké úrovně vládního zadlužení a běžného účtu země, ale jejich vliv je již z celkového pohledu menší. Zmíněné politické riziko je pak relevantní zejména pro vyspělé země, u kterých hraje také velkou roli velikost dluhopisových trhů. U rozvíjejících se ekonomik naopak, co se týče důležitosti, vystupuje do popředí zejména zmíněná setrvačnost a k ní se přidává vnější udržitelnost (měřená běžným účtem).

„Náš výzkum ukazuje, že fundament hraje ohledně statutu bezpečného aktiva svou roli a částečně může být tento fundament ovlivněn ekonomickou politikou. Ta totiž ovlivňuje například kvalitu institucí a jejich rizikovost nebo třeba výši vládních dluhů,“ uvádějí ekonomové. Dodávají ovšem, že další proměnné, jako je třeba velikost dluhopisového trhu, omezují počet potenciálních kandidátů na pozici bezpečného aktiva. Toto téma je pak podle ekonomů relevantní i z hlediska diskuse o vytvoření společného bezpečného aktiva eurozóny. Pokud by bylo vytvořeno způsobem, který by eliminoval morální hazard, mohlo by zvýšit celosvětovou nabídku bezpečných aktiv.