Der Spiegel: Jak se Německo připravuje na možnou krizi

I když počet nakažených koronavirem je v Německu relativně nízký, došlo již k tomu, že ekonomika nákazu chytila. Píše to německý Der Spiegel s tím, že se to netýká jen firem vyvážejících do Číny, ale i běžných řemeslníků či jiných služeb. Hotely, cestovní kanceláře nebo letecké společnosti trpí tím, že lidé odmítají cestovat. Spiegel tvrdí, že může jít jen o začátek, protože ve chvíli, kdy kvůli výpadkům z Číny dojde materiál na skladech, bude možná muset zůstat doma řada lidí, protože podniky nebudou moci vyrábět. A vyloženě černý scénář by s sebou nesl nedostatek likvidity a bankroty.

Spiegel tvrdí, že „hlasy volající po vládní intervenci sílí“. Michael Frenzel z asociace turistických kanceláří tvrdí, že toto odvětví „musí být nezbytně součástí vládní stimulace“. Lufthansa „drasticky omezila své lety. Na zemi stojí 150 jejích letadel, což představuje 20 % jejich celkového počtu“. A vedení společnosti hovoří o tom, že by mohlo dojít k situaci, kdy by pro zachování práva přistávat a odlétat z letišť možná muselo přistoupit k tomu, aby na tato letiště létala prázdná letadla. Což samozřejmě nedává smysl ekonomicky ani ekologicky.

„Vláda v Berlíně probírá možnosti, jak s krizí bojovat. Na jednu stranu nechce být vnímána tak, že nic nedělá. Ale také nechce učinit krok, který by jen zvýšil obavy. Psychologie je mnohem větší problém než sám koronavirus,“ sdělil Spiegelu jeden z lidí z německého ministerstva hospodářství. Jeho ministr Peter Altmaier přišel s plánem, který by byl implementován ve chvíli, kdy by se situace zhoršila. Firmám ve finančních problémech by pak byla poskytnuta pomoc ve formě garancí úvěrů či úvěru státní rozvojové banky KfW.

Německo má podle Spiegelu dost prostředků na stimulační balíček, včetně 50 miliard eur, které měly původně sloužit pro překonání migrační krize. Vláda by také mohla podpořit spotřebu například snížením sazby DPH, ale to by v dané situaci mohlo mít jen omezený efekt. Ministerstvo práce zase zvažuje podporu firmám. Měla by mít formu refundace placeného sociálního pojištění. Takový krok by totiž mohl snížit pravděpodobnost platební neschopnosti. Spiegel k tomu dodává, že ECB nemá na rozdíl od amerického Fedu velký prostor pro uvolnění. Tlak na ni ale bude i přesto růst.

Uwe Burkert z Landesbank Baden-Wurttemberg, která musela po krizi roku 2008 dostat vládní pomoc, tvrdí, že taková pomoc tehdy zajistila přežití celé řadě firem. Podle jeho názoru bude mít virus velmi citelný dopad na německé hospodářství a „první polovinu roku jsme již odepsali“. On sám očekává, že německé hospodářství bude klesat dvě čtvrtletí za sebou. Ze strany vlády by pak bylo nejefektivnější zavést podobné nástroje jako po poslední krizi. Tedy takové, které by firmám zajistily likviditu a dostatek finančních zdrojů. Pokud by nastala vlna defaultů, mohlo by to podle něj ohrozit i některé banky.

Zdroj: Der Spiegel