Nezaměstnanost v únoru klesla  na 3 %  

 

K 29. 2. 2020 evidoval Úřad práce ČR celkem 227 369 uchazečů o zaměstnání. To je o 2 653 méně než v lednu a o 14 048 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší únorovou hodnotu od roku 1997, kdy bylo bez práce 206 658 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 207 298 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 3 % (leden 2020 – 3,1 %, únor 2019 – 3,2 %). Zaměstnavatelé nabízeli v únoru prostřednictvím ÚP ČR 351 624 volných pracovních míst, z toho 11 450 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 81 949 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince (absolutní hodnota bez rozlišení profese a regionu - 2,8 uchazeče na 1 volné pracovní místo). U dalších 269 675 pozic, tedy téměř 77 %, pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za leden 2020) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

 

Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 29. 2. 2020	3 %
Počet uchazečů o zaměstnání	227 369
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání	207 298
Míra nezam. podle EUROSTAT (leden 2020)	2 %
Počet volných pracovních míst (VPM)	351 624
Počet VPM „bez příznaku“ pro cizince	81 949
Počet VPM vhodných pro cizince	269 675

 

Vývoj na trhu práce aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech. 

„Z evidence ÚP ČR odešlo v únoru více než 36 tis. lidí. Řada z nich nachází uplatnění díky postupnému rozjezdu sezónních prací zejména ve stavebnictví, gastronomii, zemědělství, lesnictví, lázeňství nebo třeba cestovním ruchu. Zároveň v horských střediscích stále trvá zimní turistická sezóna. Ze strany měst a obcí zaznamenáváme vyšší zájem o pracovníky na úklid a údržbu veřejných prostor,“ shrnuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v únoru 63 okresů, největší pak okres Uherské Hradiště a Havlíčkův Brod (shodně o 5,1 %), Chrudim a Prachatice (oba o 4,6 %), Český Krumlov (o 4,1 %), Zlín (o 3,5 %) a Žďár nad Sázavou (o 3,4 %). Nezaměstnanost naopak vzrostla ve 14 regionech. Nejvíce v okresech Teplice (o 5 %), Jeseník (o 2,9 %), Rychnov nad Kněžnou (o 2,7 %), Litoměřice (o 2,3 %), Praha - západ (o 1,8 %), Česká Lípa a Náchod (oba o 1,1 %). 

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha - východ  (1,2 %), Praha - západ (1,5 %), Rychnov nad Kněžnou a Pelhřimov (shodně 1,6 %), Benešov a Mladá Boleslav (oba 1,7 %).  Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 31 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,9 %), Bruntál a Znojmo (shodně 5,9 %), Jeseník (5,6 %), Chomutov a Ostrava - město (oba 5,3 %), Louny, Hodonín a Most (všechny 4,9 %). Podíl nezaměstnaných žen zůstal na 3 % a mužů na 3,1 %.  

Během února se na ÚP ČR nově přihlásilo 33 674 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet nižší o 19 646 osob, meziročně pak o nižší 715 uchazečů. Z evidence naopak odešlo 36 327 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 2 503   méně než v lednu a o 1 702 méně než rok předtím. Novou práci získalo 24 723 lidí. Celkem 5

184 klientů ÚP ČR z evidence vyřadil, protože při zprostředkování zaměstnání nespolupracovali. 

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v únoru 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo 83 026 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,5 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 20 % - celkem 45 422. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 440 dnů. V uplynulém měsíci bylo bez práce 110 519 žen (48,6 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 34 935 OZP (15,4 % z celkového počtu nezaměstnaných). 

 

 Ke konci února evidoval ÚP ČR celkem 351 624 volných pracovních míst, což je o 10 233 více než v lednu a o 18 513 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (77 123), ve Středočeském (64 745), v Plzeňském (39 832), Jihomoravském (27 733) a Pardubickém (25 154) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 4 805 pozic na dohodu o provedení práce a 6 645 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (6,3), Sokolov a Jeseník (shodně 3,6), Bruntál (3,3), Děčín (3,1), Znojmo (2,8), Hodonín a Ústí nad Labem (oba 2,6). Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 11 750 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP). 

Zaměstnavatelé měli v únoru největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, kuchaře, zedníky nebo pomocné manipulační pracovníky. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Úřad práce ČR se ještě více zaměřuje na zkvalitnění a zefektivnění své činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů. Klade důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, poskytuje jim maximální informační servis, jeho poradci navštěvují provozy v rámci exkurzí.  Klíčovou aktivitou je v tomto ohledu monitoring trhu práce. V jeho rámci zástupci ÚP ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionech, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a ti se o nich nemusí dozvídat zprostředkovaně.  Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se i setkávání v rámci regionálních partnerství, pravidelná jednání poradních sborů a osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. 

Ke konci února evidoval ÚP ČR celkem 9 389 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 78 a meziročně pak o 401 osob méně. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (leden 2020 – 4,1 %, únor 2019 – 4,1 %). Bez práce bylo k 29. 2. 2020 celkem 5 968 bývalých studentů - o 216 méně než v předchozím měsíci (leden 2020 – 6 184, únor 2019 – 6 459, únor 2018 – 6 936). Zaměstnavatelé nabízeli této skupině uchazečů celkem 71 020 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, obsluhu výrobních strojů a pojízdných zařízení, kováře, nástrojáře, řemeslníky, pomocníky ve výrobě nebo pracovníky informačních služeb. 

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci února podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 7 486 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz. Prioritou Úřadu práce ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

V případě veřejně prospěšných prací, jde o nástroj APZ, jenž pomáhá umístit na trh práce nejobtížněji zaměstnatelné uchazeče o zaměstnání. K 29. 2. 2020 na nich pracovalo celkem 2 352 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým úřad věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. 

Za standardní délku trvání VPP považuje Úřad práce ČR 12 měsíců. Opakovaně pak může podpořit stejného klienta tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, jemuž hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností, např. v infocentrech, knihovnách či jiných veřejných agend. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci února šanci získat zaměstnání 2 745 uchazečů. Celkem 12 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zemědělství či v charitě. Celkem  379 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Úspěch sklízí též příspěvek na dojížďku. Dosud o něj požádal celkem 10 453 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 497), Olomouckém (2 431), Ústeckém (1 143) a Jihomoravském (1 036) kraji. Jen v únoru přijal Úřad práce ČR 101 žádost. S 6 839 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 56 z nich v únoru). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč, protože podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, opraváři, strážní, pracovníci ve zdravotnictví a v sociální oblasti, řidiči, učitelé, skladníci, maséři, uklízečky, účetní, asistenti pedagogů, kosmetičky nebo třeba obchodní referenti.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami nebo knihovnami, nasmlouvaných 5 612 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (1 736), v Moravskoslezském (1 217), Jihomoravském (503) a Středočeském (479) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 2 087 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah a složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 29. 2. 2020 se jich účastnilo celkem 862 lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti a kurzy zaměřené na získání základních počítačových dovedností. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci února 771 osob se zdravotním postižením (z toho jich 18 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji pracují na pozicích určených výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 171 uchazečům přispěl ÚP ČR v únoru na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou. 

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 90 396 lidí, tj. 39,8 % všech uchazečů vedených v evidenci (leden 2020 – 40,5 %, únor 2019 – 38,5 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 8 250 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 92 893 uchazečům o zaměstnání. 

 

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z posledních dostupných výsledků za leden 2020, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,2

%, v EU28 6,4 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2 % a v EU28  6,2 %). Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.