Napětí na trhu práce v ČR a USA postupně zvolňuje (Ranní zpráva z finančního trhu)

Růst mezd v ČR v posledním čtvrtletí loňského roku pravděpodobně dále zpomalil. Nová data z trhu práce budou zveřejněna také v USA, kde lze rovněž očekávat částečné uvolnění dosud značně napjatého trhu práce. Německé tovární objednávky by pak měly vyslat pozitivní signál o vývoji ve zpracovatelském průmyslu.

Růst mezd v ČR pravděpodobně dále zpomalil

Český statistický úřad dnes zveřejní data o vývoji průměrné mzdy v posledním čtvrtletí loňského roku. Trh i nadále očekává postupné oslabování mzdového růstu v České republice, a to jak v nominálním, tak i v reálném vyjádření. Růstová tempa však setrvají nad svými dlouhodobě udržitelnými hodnotami a dynamika mezd tak zůstane významným zdrojem inflačních tlaků. Více v naších Měsíčních předpovědích http://bit.ly/39fygzL. Nová data z trhu práce budou představena také v USA. Zde se čeká pokračování míry nezaměstnanosti na nejnižších hodnotách v moderní historii Spojených států. Informaci o alespoň částečném uvolnění na americkém trhu práce by měl poskytnout mírně nižší počet nových pracovních míst v nezemědělském sektoru a také nepatrné zpomalení meziročního růstu průměrné hodinové mzdy. Německé tovární objednávky za leden by měly po roce opět meziročně vzrůst a vyslat tak pozitivní signál pro německý zpracovatelský průmysl. Ten však stále trpí globálními nejistotami, k nimž se v poslední době přidalo také šíření koronavirové infekce.

Nákaza koronavirem i nadále trápí finanční trhy

Finanční trhy se stále potýkají s velkou mírou nejistoty, a to i přes mírný pokles volatility v posledních dvou dnech. Ta je přitom i nadále spojena především se šířením viru COVID-19. Americký dolar korigoval středeční zisky, když vůči euru včera oslabil zhruba o 0,8 %. Za tím stál zejména výrazný pokles amerických tržních úrokových sazeb. To se odrazilo i na vývoji středoevropských měn, když kurz české koruny k euru v průběhu včerejšího obchodování oslabil na 25,38. Stejným směrem se vydal také kurz polského zlotého a maďarského forintu. Čtvrteční kalendář kurzotvorných informací obsahoval v podstatě pouze zveřejnění dat nových továrních objednávek v USA za leden, které meziměsíčně poklesly o 0,5 %, tedy více než trh očekával.

V týdeníku Ekonom včera vyšel rozhovor s viceguvernérem České národní banky Markem Morou, kde mimo jiné hovořil o možném vývoji úrokových sazeb ve vztahu k aktuálně probíhající koronavirové infekci. Viceguvernér Mora uvedl, že za předpokladu dále neeskalující situace kolem koronaviru je stabilita měnově politických úrokových sazeb do konce letošního roku podle něj nejvíce pravděpodobným scénářem. Zároveň však přiznal, že dopady koronavirové infekce jsou značně nejisté, když není dosud zřejmé, jakými kanály se do vývoje české ekonomiky mohou promítnout. Zatímco tedy v krátkodobém horizontu očekává spíše stagflační vývoj vyplývající z výrobních omezení řady podniků, v delším období podle něj převáží pokles celosvětové poptávky pramenící především ze zvýšené míry nejistoty. ČNB by tak podle M. Mory na krátkodobý výkyv cen v důsledku vnějšího šoku reagovat neměla s tím, že důraz by měl být i nadále kladen především na velikost poptávkových tlaků. V rozhovoru také zmínil, že role České národní banky při řešení současné globální nejistoty na finančních trzích je značně omezená a klíčová tak bude především reakce velkých centrálních bank. Připomeňme, že ke snížení úrokových sazeb již přistoupila čínská centrální banka, kterou v tomto týdnu následoval americký Fed. Zajímavé tak bude sledovat březnové zasedání ČNB, kdy bychom se mohli dozvědět více o jejím oficiálním postoji k působení koronaviru na českou ekonomiku. Diskuze uvnitř ČNB jistě okoření také fakt, že míra inflace postupně šplhá ke 4 %.