Nejistoty spojené s koronavirem mohou vést k ještě výraznějšímu poklesu dynamiky HDP

Detailní statistika o výkonu české ekonomiky v závěru roku 2019 vykazuje mírně silnější růst HDP, než naznačoval předběžný údaj v polovině února.
Růst HDP tempem 0,3 % mezičtvrtletně a 1,8 % meziročně ale i tak znamená, že růst české ekonomiky v závěrečném čtvrtletí loňského roku zpomalil.
Hlavní příčinou zpomalení růstu HDP v závěru loňského roku byl vývoj na straně exportů a spotřeby vlády, což platí v meziročním i mezičtvrtletním vyjádření.
Na straně tvorby HDP pak stojí za zmínku pokles přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, a to v mezičtvrtletním i meziročním vyjádření.

Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí, že růst HDP byl o desetinu procentního bodu silnější, než naznačoval předběžný odhad z poloviny února.
Mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 0,3 % ovšem znamená nejslabší dynamiku od prvního čtvrtletí roku 2016, meziroční růst 1,8 % pak byl nejpomalejší od závěrečného čtvrtletí 2016.

V závěru roku 2019 se špatně dařilo exportérům, což je patrné jak na poklesu samotných exportů, tak na poklesu přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, jenž je klíčovým exportním sektorem.
Problémy exportérů a slabší situace v průmyslu nejsou bohužel překvapením, neboť odpovídají jak zahraničnímu vývoji, tedy zejména zpomalení hospodářského růstu v eurozóně, tak zprávám z tuzemského průmyslu.
Za zpomalením růstu HDP v závěru loňského roku lze vystopovat také mezičtvrtletní pokles spotřebních výdajů vlády.

Naopak, tahounem růstu byla i nadále spotřeba domácností, kde se projevuje přetrvávající příznivá situace na trhu práce.
Příjemným překvapením bylo zrychlení růstu investičních výdajů.
Příznivý dopad na dynamiku HDP měl v závěru roku 2019 také růst zásob, jejich kumulace ale může mít nepříznivý dopad na celkovou aktivitu v prvním čtvrtletí letošního roku, pokud se tedy výrazněji neoživí strana poptávky.

Za celý rok 2019 je i nadále vykazován růst HDP tempem 2,4 %, což znamená zpomalení z růstu 2,8 % vykázaného v roce 2018.
Růst české ekonomiky byl tažen domácí poptávkou, a především pak spotřebou domácností, zatímco příspěvek zahraničního obchodu byl negativní.
Pro letošek lze čekat další zpomalení celoročního růstu české ekonomiky: původně jsem čekal zpomalení růstu HDP na 1,9 %, nejistoty spojené s koronavirem ale mohou vést k ještě výraznějšímu poklesu dynamiky HDP.
I nadále ale předpokládám, že v roce 2021 se celoroční růst HDP oživí, a to do oblasti 2,5 %.

Česká ekonomika se i nadále potýká s relativně slabým růstem světové ekonomiky, a to včetně ekonomiky eurozóny.
Koronavirus vstupuje do hry bohužel jako faktor, který nejen zvyšuje celkovou nejistotu, ale především se negativně projevuje na nabídkové straně ekonomiky s tím, jak vypadávají nebo se prodlužují dodávky potřebných komponent a surovin, v tuto chvíli především z Číny.
Původně jsem očekával, že se mezičtvrtletní dynamika růstu české ekonomiky bude v průběhu letošního roku oživovat, ačkoliv za rok 2020 jako celek růst HDP dále zpomalí.
Nejistoty spojené s koronavirem a s nimi spojeném přepisování výhledu růstu ekonomiky v eurozóně, USA a dalších regionech světové ekonomiky, mají ale nepříznivý dopad i na středoevropský region.
Výhled růstu české ekonomiky na letošní první pololetí bude zřejmě potřeba přepsat směrem dolů, a ačkoliv bych očekával oživení ve druhé polovině letošního roku, obávám se, že růst HDP za celý letošní rok může zpomalit zhruba k úrovni 1,6 %.
Pokud se ale naplní scénář, v němž bude svět ohledně koronaviru z nejhoršího venku v letošním druhém čtvrtletí, tak lze následně čekat oživení dynamiky růstu ekonomické aktivity a pro českou ekonomiku bych takto pro rok 2021 čekal zrychlení růstu HDP na 2,5 %.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.