Dilema ČNB. Domácí inflační tlaky nakonec přetlačily vnější faktory

Česká národní banka navzdory očekávání zvýšila hlavní 2T repo sazbu o 25 bazických bodů na 2,25 %. Zatímco letos již celkem dvanáct centrálních bank napříč celým světem úroky snížilo, ČNB jako jediná zvyšovala. Další výhled však podobné kroky nenaznačuje. Naopak, budoucí debata se dle slov guvernéra Rusnoka ponese v duchu rozhodování mezi stabilitou sazeb a jejich snížením.

Dnešní diskuze byla dle Rusnokových slov složitá a potvrdila současné dilema ČNB. Na jedné straně působí jasné signály utlumení ekonomiky, zejména v průmyslu, který se nachází v mělké recesi. Očekáváné oživení je odsouváno dále od budoucna, přičemž jde především o Evropu, byť do budoucna centrální banka stále pracuje s předpokladem postupného zrychlování dosud utlumeného evropského růstu. Navíc se objevují nová rizika, jako například epidemie koronaviru.

Oproti tomu působí silné domácí inflační tlaky dlouhodobě pramenící obzvláště z trhu práce. V nejbližších měsících se domácí inflace navíc zvýší zřetelně nad horní hranici tolerančního pásma cíle, a to především vlivem cenových dopadů změn nepřímých daní v době, kdy v domácí ekonomice stále přetrvávají zvýšené inflační tlaky. Na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině příštího roku, se tempo růstu cen posléze sníží do blízkosti 2% cíle. Pokles však bude brzděn předpokládanými cenovými dopady změn nepřímých daní, předpokládá měnová autorita.

Vzhledem k prognóze a mandátu ČNB nakonec převážil názor, že je vhodné mírně zvýšit sazby. S výhledem je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních úrokových sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině letošního roku. Jak předpokládá prognóza, zvýšení sazeb proběhlo dnes, s další změnou během letoška už nepracuje.

Co se týče dalšího roku, kdy výhled ukazuje snížení, vývoj určí především příchozí data. „My jako centrální banka ale vždy dáváme přednost určitému vyhlazování úrokové politiky,“ uvedl Rusnok. V tuto chvíli prognóza předpokládá budoucí debatu mezi stabilitou a snižováním úroků. Nečekáme, že by inflační tlaky eskalovaly takovým způsobem, že by bylo nutné sazby dále zvyšovat, uzavřel guvernér.

Ve zkratce, srovnáme-li současný výhled s minulým, došlo ke zvýšení výhledu celkové inflace, a to z důvodu přehodnocení fundamentálních domácích inflačních tlaků, rychlejšího růstu regulovaných cen a zapracování nových změn nepřímých daní v roce 2021. „Prognóza růstu domácí ekonomické aktivity je pro letošní rok lehce nižší a pro příští rok se nemění. Nová prognóza předpovídá nepatrně vyšší úrokové sazby v roce 2021 než prognóza minulá. Ve srovnání s listopadovou prognózou bude kurz koruny v letošním roce silnější,“ uvedla ČNB

Bankovní rada vyhodnotila celkovou bilanci rizik prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnanou. Protiinflačním rizikem prognózy je budoucí vývoj měnového kurzu. V rámci vnějších předpokladů prognózy nadále zůstává rizikem možné pozvolnější oživování růstu zahraniční poptávky. Rizikem prognózy v opačném směru je možný rychlejší cenový růst vlivem silnějších domácích inflačních tlaků.

Vzhledem k tomu, že dnešní zvýšení sazeb bylo pro trhy překvapením, kurz koruny posílil pod hranici 25,00 za euro. Během tiskové konference jsme se již nedočkali žádné další podpory. Pro nejbližší dny očekáváme mírnou korekci zpět nad support 25,00 EURCZK. Klíčovou proměnnou pak bude zejména nálada na globálních trzích. To by měl umocnit i náš předpoklad, že ČNB již během letošního roku se sazbami hýbat nebude.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.