Summit Přátel koheze v Portugalsku vyzval Evropskou komisi k přehodnocení rozpočtu

Setkání na nejvyšší úrovni navázalo na summit, který zorganizoval v listopadu 2019 v Praze český premiér Andrej Babiš. Cílem jednání bylo potvrdit společnou pozici zemí podporující silnou politiku soudržnosti před finální fází vyjednávání víceletého rozpočtu EU pro období 2021–2027.

Hlavním výstupem sobotního summitu je společná deklarace k víceletému finančnímu rámci. Deklarace znovu podtrhuje klíčové požadavky kohezních zemí, na kterých se lídři shodli v Praze. Odmítá škrty v rozpočtu politiky soudržnosti a klade důraz na to, aby žádný členský stát neutrpěl razantním snížením kohezních prostředků. Jednoznačný nesouhlas s navrženými škrty zdůraznil na summitu i český premiér Andrej Babiš.

„Ve svém vystoupení jsem kritizoval návrh rozpočtu, protože bývalá Evropská komise nám vlastně nikdy nevysvětlila, jaké jsou jeho priority. Rozpočet na příští období 2021 až 2027 je vyšší o 52 miliard, ale tradiční politiky, jako jsou koheze, ty investice, a zemědělství klesají o 95 miliard, a centrálně řízené programy stoupají o 150 miliard. To nemá logiku, protože sedmnáct členských států jasně říká: Chceme kohezi, nechceme snížit rozpočet o 37 miliard, naopak chceme navýšit. Myslím, že by to Komise měla respektovat. Dokonce si myslím, že Komise měla napřed přijít na Evropskou radu a zeptat se: Jaké jsou vaše priority, což se nestalo,“ uvedl předseda vlády po jednání.

Země uskupení Přátel koheze také znovu zdůraznily nezbytnost dostatečné flexibility pro efektivní využívání prostředků v kontextu konkrétních hospodářských podmínek v daném členském státě či regionu. Předsedové vlád zúčastněných zemí se také jednoznačně vyslovili pro zrušení takzvaných rabatů, neboli úlev z příspěvku do rozpočtu, které zvýhodňují některé bohaté státy Unie.

„Já tam vidím množství peněz, které by se daly přerozdělit. My si nemyslíme, že by se měly hledat nějaké nové zdroje, protože tam se těžko domluvíme – na odvodech za povolenky, za plasty. To jsou všechno věci, které by byly na úkor národních rozpočtů. Určitě trváme na zrušení rabatů. Nevidím důvod, proč by na ně Česká republika měla přispívat. To znamená, že my za vybrané státy doplácíme tu jejich výhodu. A to by mělo konečně skončit. Není to málo peněz, je to 14,5 miliardy eur,“ zdůraznil Andrej Babiš.

Kohezní politika má podle zúčastněných států nezastupitelnou úlohu v odstraňování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, a významným způsobem tak přispívá k dobudování jednotného trhu, ze kterého profitují všechny členské státy.

„Je extrémně důležité, a nejen pro naši vládu, ale i pro vládu, která přijde po nás po roce 2021, abychom dostali peníze, které potřebujeme na investice,“ uzavřel premiér.

Pod společné prohlášení se podepsalo 15 členských států Unie. Mezi kohezní země se řadí, protože mají na svém území regiony, které více či méně zaostávají za evropským regionálním průměrem.