Prudké změny počasí a teplot. Proč někteří lidé onemocní častěji než jiní a co se při změnách děje s naším tělem?

Únava, skleslost, rozmrzelost

Prudké změny teplot jsou pořádnou zátěží i na psychiku. Na náhodné změny okolní teploty není lidský organismus "zvyklý" a mysl si nedokáže na tak rychlou změnu přivyknout. To vede k celkové rozladěnosti a větší náchylnosti k vnějším vlivům.

Náhlé změny atmosférického tlaku vedou také ke snižování krevního tlaku, což vede k celkové únavě a malátnosti, která může vést až k mdlobám. Únava a skleslost je průvodní reakcí na teplotní změny. Lidé jsou dle odborníků náladovější se sklony k přecitlivělosti, nebo naopak v některých případech mívají tendenci být apatičtí. To se může negativně odrazit na pracovním výkonu, ale třeba i na pozornosti za volantem.

"U lidí je patrná jistá dlouhodobá zchoulostivělost odpojením od přírodních podmínek. Citlivost na prudké změny vnějších podmínek u lidí je výrazně individuální. Ten proces lze přirovnat k vnímání letního a zimního času. Je skupina lidí, kterých se to absolutně nedotkne, druhé skupině lidí změny skutečně narušují zažitý rytmus. Citlivost lidí na podobné změny nelze paušalizovat," říká Jiří Lešovský, primář kliniky pracovního lékařství pražské všeobecné fakultní nemocnice.

Lidé onemocnění sami napomáhají

Budováním příjemných podmínek k životu si lidé podle odborníků často i sami škodí. Zářným příkladem je obyčejná klimatizace. Při dlouhodobém vystavení klimatizaci si organismus pěstuje "neochotu" přizpůsobit se okolním podmínkám. Řídit se stereotypně diktátem módy je podle Lešovského další cestou do pekel a v přímém rozporu s tím, co je vhodné pro tělo.

Medvědí službu svému zdraví dělají i lidé vystavení zakouřenému prostředí, tedy aktivní i pasivní kuřáci. Do tohoto ranku se počítají i ti, kteří žijí v místě s vysokou koncentrací smogu. Kouř a smog totiž zvyšuje citlivost vůči ostatním vlivům a ničí sliznice dýchacích cest. Podle odborníků je jednou z hlavních příčin citlivosti na klimatické změny samotné nastavení společnosti a její nepřirozenost. Většině lidí prý chybí kontakt s přirozenou realitou a zdravá míra pohybové aktivity. Pohyb je přitom jeden z nejdůležitějších faktorů pro udržení zdravého těla.

Proč někteří lidé onemocní častěji než jiní?

V případě některých lidí mohou podle odborníků hrát významnou roli i zažité zvyky, či dokonce "rodinné tradice". Mezi zdraví přínosné rituály patří například pravidelné návštěvy sauny. Vhodné je i otužování, které někteří lidé praktikují s železnou pravidelností. Stejně jako v případě sauny je k téhle ozdravné technice třeba přistupovat s mírou a nepřeceňovat možnosti našeho těla. Nic nepokazí ani pravidelné větrání a vyhnutí se přetápění obytných místností. Občas za zvýšenou odolností stojí i genetika.

Jak se před změnami počasí chránit?

"Pro začátek je vhodné se sám k sobě chovat tak, aby organismus nebyl zbytečně přetěžován dalšími vlivy. Ke správnému fungování potřebuje tělo rovnováhu, například rozumnou míru stresu. Stres je negativní faktor. Pozitivním faktorem je například dostatek spánku. Vhodná je i přiměřená, střídmá výživa. Vyžaduje to snahu, rovnováha se neustaví sama. Organismus, který celkově není oslabován zbytečnými zatěžujícími vlivy, je celkově odolnější," vysvětluje Lešovský. Je třeba také pamatovat na to, že zdraví se nedá "vyrobit" ze dne na den.

Důležitý pro zdraví je dostatečný příjem tekutin a zejména odpočinek. Vyčerpaný organismus je náchylnější k onemocnění. Odborníci nezavrhují ani umírněnou "výpomoc" vitamíny a doplňky stravy. Ty mohou pomoci zejména těm, kteří dostatek potřebných látek nevstřebají ze stravy, tedy lidem, kteří příliš neholdují pohybu a dávají přednost průmyslově zpracovaným potravinám. Doplněk stravy ale není lék a prášky nikdy nenahradí zdravou životosprávu. Nelze ani tělo vitamíny nadopovat do zásoby.