Bankovní rada ČNB na únorovém zasedání úrokové sazby nezvýší

Bankovní rada ČNB na nadcházejícím únorovém zasedání podle mě úrokové sazby nezvýší a hlavní sazba tak setrvá na úrovni 2 %. Pro vyšší sazby bude sice v únoru pravděpodobně opět hlasovat V. Benda a možná i T. Holub, avšak zbylí centrální bankéři včetně guvernéra J. Rusnoka dávají poměrně jednoznačně najevo, že v tuto chvíli preferují stabilitu úrokových sazeb.
Na konci loňského a začátku letošního roku se snížily některé nejistoty, které byly hnacím motorem obav o vývoj světové a evropské ekonomiky a představovaly riziko i pro ekonomiku ČR. To se týká především deeskalace obchodního protekcionismu a jasněji je i ohledně brexitu, ačkoliv vyjednávání mezi Evropskou unií a Velkou Británií budou během letošního roku ještě obtížná. První známky opatrné stabilizace evropské a německé ekonomiky začaly dokonce ukazovat indexy podnikatelských nálad. Aktuálně novým rizikem, které by mohlo mít velmi destruktivní dopad na globální ekonomiku, je čínský koronavirus.
Zatímco rizika spojená se zahraničním vývojem se mírně snížila, tak domácí ekonomika stále zřetelněji vykazuje známky zpomalení, a to především v těch segmentech ekonomiky napojených na zahraničí. To se týká primárně zpracovatelského průmyslu. Sektor služeb sice dokázal po větší část loňského roku výpadek průmyslu kompenzovat, avšak těžko lze počítat s tím, že toto může trvat dlouhodobě.
Pro růst úrokových sazeb sice při zjednodušeném pohledu hovoří rychlý růst spotřebitelské inflace (naposledy v prosinci 3,2 % r/r), avšak z pohledu měnové politiky toho ČNB s aktuální inflaci mnoho nezmůže. Pokud vyjdu z předpokladu, že se účinnost změn úrokových sazeb nejvýrazněji projeví na horizontu měnové politiky (12 až 18 měsíců od současnosti), tak je pravdou, že ČNB nemusí aktuální inflace začínající 3 % až natolik znepokojovat. A to i vzhledem k tomu, že aktuální zrychlení inflace lze považovat za dočasné a je částečně taženo i faktory mimo dosah měnové politiky.
Na únorovém zasedání budou mít centrální bankéři rovněž k dispozici novou makroekonomickou prognózu. Oproti listopadové prognóze očekávám úpravu především u spotřebitelské inflace v 1. a ve 2. čtvrtletí letošního roku, a to směrem nahoru. Úpravu na silnější úrovně může v nové prognóze doznat i kurz koruny. Listopadová prognóza generovala průměrný kurz koruny vůči euru v 1. čtvrtletí letošního roku na 25,50 Kč/EUR. Realitou však byl v lednu o poznání silnější kurz české měny. Rovněž lze očekávat, že i nová makroekonomická prognóza ukáže, že by úrokové sazby měly jít v první polovině letošního roku nejprve nahoru a následně by mělo dojít k jejich snížení ve druhé polovině roku. Většina bankovní rady ČNB se však již delší dobu kloní k tzv. vyhlazování měnové politiky a preferuje stabilitu sazeb.
Pro únorové zasedání ČNB je tak nejpravděpodobnějším scénářem ponechání úrokových sazeb beze změn na stávajících úrovních. Momentálně však nelze jednoznačně říci, zda budou sazby stabilní i po celý letošní rok, ačkoliv tento scénář je zároveň tím nejpravděpodobnějším. Výrazně rychlejší růst spotřebitelské inflace a oslabení koruny však přeci jen mohou v nadcházejících měsících vytvořit tlak na utažení měnové politiky prostřednictvím jednoho zvýšení sazeb, i když pravděpodobnost v tomto případě není příliš vysoká.