Zvýšení minimální mzdy daňovým pohledem

Minimální mzda v roce 2020 činí 14 600 Kč, tedy o 1 250 Kč více než loni. Od roku 2012, kdy byla minimální mzda 8 000 Kč, stoupla o 83 %. Zvýšení minimální mzdy má však dopady nejenom pro zaměstnance pracující za minimální mzdu. Co vše ovlivňuje zvýšení minimální mzdy?

Hrubá mzda zaměstnance pracujícího za minimální mzdu stoupla meziročně o 1 250 Kč. Čistá mzda zaměstnance pracujícího za minimální mzdu uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka, kterou obdrží na bankovní účet, však stoupla jen o 857 Kč, neboť ze zvýšené hrubé mzdy je nutné odvést sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmu. „Zdanění v Česku je mírně progresivní i u nízkých mezd právě z důvodu existence základní daňové slevy na poplatníka, proto s rostoucí mzdou roste v procentech odvod na dani z příjmu,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

O kolik se zvýší mzdové náklady zaměstnavatele?

Mzdové náklady zaměstnavatele se zvýšily dokonce o 1 673 Kč, neboť zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance ještě povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, v souhrnu v sazbě 33,8 %. „Zvýšení minimální mzdy vytváří současně tlak na zvýšení mezd i ostatních zaměstnanců s podprůměrnou mzdou, náklady na pomocné méně náročné práce se zaměstnavatelům meziročně značně prodraží,“ uvádí Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Zdravotní pojišťovny si polepší

Zvýšení minimální mzdy je pozitivní zprávou i pro jednotlivé zdravotní pojišťovny, za zaměstnance pracujícího za minimální mzdu v souhrnu odvodů placených zaměstnancem a zaměstnavatelem obdrží o 168 Kč více. O stejnou částku budou měsíčně platit více na zdravotním pojištění i osoby bez zdanitelných příjmů, které v roce 2020 budou platit 1 971 Kč místo 1 803 Kč v loňském roce. „Osobami bez zdanitelných příjmů jsou nejenom nepracující občané, kteří nejsou v evidenci úřadu práce, ale i lidé mající pouze pasivní příjmy nebo studenti starší 26 let, kteří nejsou doktorandy,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Nutnost vyšších příjmů pro daňový bonus

Nárok na roční daňový bonus od státu vzniká, pokud vypočtená roční daň z příjmu fyzických osob je nižší než uplatňované daňové zvýhodnění na děti, přičemž výše daňového bonusu je právě ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním na děti a vypočtenou daní z příjmů. Pro možnost čerpání daňového bonusu je nutné však mít roční aktivní příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Za rok 2020 tedy v částce 87 600 Kč.  „Pro účely čerpání daňového bonusu se hodnotí pouze příjmy ze závislé činnosti či samostatné výdělečné činnosti,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Daňové starosti se zdaněním důchodu však budou mít v roce 2020 penzisté jenom ojediněle, neboť dani z příjmu budou podléhat roční důchody nad 525 600 Kč, tedy 36násobek minimální mzdy. Zároveň se zvýšením minimální mzdy se také zvyšuje sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení, která bude v roce 2020 činit na jedno dítě maximálně 14 600 Kč.

Práce na zkrácený úvazek

Minimální mzda ve výši 14 600 Kč se bude vztahovat na práci na plný úvazek, proto mohou mít zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek hrubou mzdu například 12 000 Kč. I za zaměstnance pracujícího na zkrácený úvazek pro jednoho zaměstnavatele však musí zdravotní pojišťovna obdržet v roce 2020 minimálně v souhrnu 1 971 Kč, přičemž zaměstnavatel platí za zaměstnance 9 % ze skutečné hrubé mzdy zaměstnance a o doplatek do částky 1 971 Kč se zvyšuje zdravotní pojištění placené zaměstnancem. „Doplatek zdravotního pojištění do minima se však v praxi netýká zaměstnanců, kteří jsou současně státními pojištěnci, což jsou například penzisté, studenti nebo příjemci rodičovského příspěvku,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.