Duo Fed, ECB nechá sazby beze změny (Komentář,Tematické analýzy)

Americká i evropská centrální banka ponechají na svém zasedání v tomto týdnu úrokové sazby beze změny. Pozornost bude poutat nová prognóza úrokových sazeb Fedu. Ta bude pro příští rok zřejmě počítat s jejich stabilitou. My jsme v tomto ohledu podstatně skeptičtější, když v období od března do července očekáváme snížení sazeb o 100 bb. Měnovou politiku bude podle našeho názoru muset ještě více uvolnit i ECB. V příštím roce čekáme další snížení úrokových sazeb a zdvojnásobení programu nákupů aktiv.

Zářijová prognóza úrokových sazeb Fedu počítala s jejich stabilitou po celý příští rok. V tomto ohledu se toho zřejmě mnoho nezmění ani na zítřejším zasedání. Medián se pravděpodobně pouze mírně posune směrem dolů. Ani pro letošní rok medián úrokových sazeb nepočítal s trojím snížením úrokových sazeb, které pak ale přesto nastalo. Důvodem, proč Fed očekává stabilitu úrokových sazeb, je jeho ekonomická prognóza. Ta, alespoň doposud, počítala s hospodářským růstem okolo 2 %, a to jak v roce 2020, tak i 2021. My naopak počítáme s tím, že v příštím roce americká ekonomika upadne do recese a její hospodářský růst dosáhne pouze 0,7 %. Americká centrální banka bude na tento vývoj podle nás reagovat snížením úrokových sazeb o 100 bb.

Efektivní úroková sazba Fedu během listopadu poklesla na 1,55 %, tedy ke spodní hranici pásma sazeb (1,50-1,75 %). To by se Fedu, který chce mít nad krátkými sazbami přísnou kontrolu, nemuselo líbit. Směrem k těmto úrovním efektivní úrokovou sazbu táhne sazba IOER, za kterou si banky u centrální banky ukládají přebytečnou likviditu. Tu Fed v září snížil na 1,55 %. Výhledově tedy Fed může zvažovat posunutí sazby IOER zpět do poloviny pásma jeho klíčových sazeb. Dalším problémem pro americkou centrální banku může být i nedostatek likvidity na peněžním trhu, který by mohl nastat v závěru letošního roku. S tímto problémem banka bojovala již v září, kdy do vyschlého peněžního trhu musela napumpovat prostřednictvím O/N a termínových repo operací 200 miliard dolarů. Předmětem diskuze na prosincovém zasedání tak mohou být způsoby, jak takovýmto situacím zabránit. Ekonomická prognóza Fedu zřejmě významných změn nedozná. Vystoupení prezidenta Powella na následné tiskové konferenci pravděpodobně potvrdí pozitivní ekonomický výhled.

Arzenál nástrojů ECB čeká revize

Sazby beze změny ponechá ve čtvrtek i Evropská centrální banka. Její zasedání bude poprvé pod taktovkou nové šéfky Lagardové. Tu čeká revize všech nástrojů, které má ECB k dispozici, včetně způsobu stanovení inflačního cíle. Ten by se podle našeho názoru mohl změnit v 2% symetrický s fluktuačním pásmem +/- 1 pb. Inflační cíl by se tím stal mnohem flexibilnější. Zveřejňování toho, jak kdo z Rady guvernérů hlasoval, by pak mohl být krok k větší transparentnosti měnové politiky ECB.

Nová prognóza z dílny ECB mnoha změn pravděpodobně nedozná. Poprvé bude zahrnovat i rok 2022. Odhad růst HDP v tomto roce by se mohl pohybovat kolem 1,5 %, inflační odhad kolem 1,7 %. Pro vývoj inflace bude podstatné, jak příští rok dopadnou mzdová vyjednávaní v Německu. Vzhledem k v současné době rychle rostoucím jednotkovým mzdovým nákladům je možné, že se odbory spokojí s nižším mzdovým růstem, aby chránily pracovní místa. To by se nepříznivě odrazilo ve vývoji inflace v roce 2021. Zatím odhad ECB počítá s inflací na úrovni 1,5 %, což je podle našeho názoru příliš optimistické a skutečná inflace bude nakonec nižší. Vzhledem k inflaci pod cílem ECB a nástupu recese v USA očekáváme, že v červnu příštího roku ECB opět sáhne ke snižování úrokových sazeb. Zároveň předpokládáme, že objem nakupovaných aktiv bude muset ze současných 20 mld. EUR zdvojnásobit. I tak to ale nebude stačit a na pomoc měnové politice bude muset přispěchat ta fiskální. Více jsme o možnostech jejího využití psali zde: http://bit.ly/2Om2t8w.