Zdanění rychlosti

Nedávno jsme tu trochu uvažovali nad tím, že pokud chce „člověk rozumný“ dosáhnout nějaké změny, měl by asi postupovat od kroků, které jsou nejméně náročné/nákladné/rizikové. A teprve když se ukáže, že jsou nedostatečné, přejde k těm náročnějším, rizikovějším. Psal jsem to v souvislosti s globálním oteplováním a snahami o omezení emisí. Nemám například nic proti globálnímu projektu elektromobility, ale je podle mne zřejmé, že rizika a náklady tohoto projektu jsou výrazně vyšší, než třeba omezení počtu velkých SUV. Podobné je to třeba se snahou šetřit více potravinami, či třeba jezdit úsporněji. Řada ekonomů vlastně z podobných důvodů navrhuje zavádění uhlíkových daní – tedy takové vynucení si změn přes trh. Které by mělo výrazně přispět k tomu, že půjdeme tou neefektivnější cestou.

Rád bych dnes v této souvislosti poukázal na studii z roku 2016 jménem „Frugal Cars or Frugal Drivers? How Carbon and Fuel Taxes Influence the Choice and Use of Cars“. Ta se zaměřuje na přirozený experiment, který proběhl v Britské Kolumbii, která zavedla uhlíkovou daň v roce 2008. Autoři studie Werner Antweiler z University of British Columbia a jeho kolega Sumeet Gulati poukazují na to, že spotřeba motorových paliv v této provincii mezi lety 2007 – 2014 klesla o 15 % (na hlavu). A „existují přesvědčivé důkazy“, že zavedení daně vedlo ke změně typu nakupovaných vozidel (posun směrem k úspornějším). Bez těchto daní by podle odhadů autorů byla spotřeba paliv na hlavu o 7 % vyšší a průměrná spotřeba vozů by byla nižší o 4%.

Vypadá to tedy, že daně jsou tou pákou, která v této oblasti funguje. A ta páka nemusí zase tak bolet. Analýza „Final Report on the Fuel Saving Effectiveness of Various Driver
Feedback Approaches“ od americké National Renewable Energy Laboratory obsahuje mimo jiné následující tabulku, která porovnává simulované úspory paliva v různých typech dopravy a podle vzdáleností. Poslední čtyři sloupce konkrétně ukazují, kolik paliva se ušetří optimalizací rychlosti, zrychlení, eliminací zastávek a zkrácením doby, kdy auto stojí s běžícím motorem. Podle těchto čísel je na krátkých tratích zdaleka nejdůležitější běžící motor a počet zastávek, na trati dlouhé zase optimalizace rychlosti. Což je intuitivní a celkově hovoříme o velmi významných úsporách (téměř 60 % na dlouhé trati).

Pokud se vrátíme do Kanady, tak organizace Natural Resources Canada hezky shrnuje konkrétní způsob řízení, který nejvíce spoří palivo: Čím agresivnější je zrychlení, tím více paliva se spotřebuje. Nejefektivnější je obecně zrychlovat na 20 km/h během 5 sekund. Následně je nejlepší udržovat co nejstabilnější rychlost – studie tvrdí, že pokud například neustále oscilujeme mezi 75 – 85 km/h, může spotřeba paliva stoupnout až o 20 %. Vysoké rychlosti pak samotřejmě automaticky znamenají vysokou spotřebu (viz výše) i když je držíme konstantní. Stejné je to s prudkým brzděním, respektive brzděním vůbec, takže je nutné vidět dopředu – doslova a i přeneseně a nejet stylem brzda-plyn.

Studie uvádí, že pokud je tlak v pneumatikách 56 kPa pod optimem, spotřeba paliva může stoupat až o 4 % (spolu s vyšším opotřebením pneumatik). Dodávám, že zhruba se tvrdí, že každých 10 stupňů Celsia může změnit tlak až o 10 kPa. Velký dopad má podle studie zátěž, kterou v autě taháme (a nemusíme) a samozřejmě všechno, co zbytečně snižuje aerodynamiku – nosiče kol a podobně (své o tom asi ví zejména majitelé vozů s moderními nízkoobjemovými motory). Rozebírat netřeba klimatizaci. Zajímavé je, že podle studie samotné sledování spotřeby na displeji u průměrného řidiče vyvolá změny jízdy vedoucí ke snížení spotřeby o 15 %.

Dost zajímavé je ono téma „rychlost – spotřeba paliva“, protože není relevantní jen pro silnice. Reuters v roce 2014 psal o tom, jak se vysoké ceny ropy promítají do hospodaření a provozu leteckých společností. Tvrdil i to, že historicky létají letadla asi o 8 % rychleji, než je jejich optimální rychlost (z hlediska spotřeby paliva). V době nižších cen paliv se to stále vyplatilo, protože letadla měla vyšší obrat pasažérů a uspořilo se i na odměnách posádek. S rostoucími cenami paliv ale aerolinky volily stále pomalejší lety. Následující graf od The Geography of Transport Systems pak ukazuje spotřebu paliva nákladních lodí, opět v závislosti na jejich rychlosti. Vypadá to, že celkové zpomalení by přineslo opravdu hodně. Uhlíková daň by se tak možná z velké části stala zdaněním rychlosti.