29.10.2019 Postavení českého trhu práce v rámci EU - 2. čtvrtletí 2019
Kód: | 250138-19 |
Periodicita: | Čtvrtletní |
Název produktu: | Postavení českého trhu práce v rámci EU |
Poznámka: | |
Anotace: | Analýza zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU. |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | ilona.mendlova@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Analýza |
Cena: | |
Verze: | Česká |
Typ termínu vydání: | 120. kalendářní den po období |
Datum vydání: | 29.07.2019, 29.10.2019, 29.01.2020, 29.04.2020 |
Rok: | 2019 |
Zveřejněno dne: 29.10.2019
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Postavení českého trhu práce v rámci EU
Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Jedenáct států EU28 (Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Litva, Malta, Lotyšsko, Slovinsko, Portugalsko a Maďarsko) ve 2. čtvrtletí roku 2019 překročilo stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 procent, a zároveň dosáhla svého národního cíle v zaměstnanosti 20-64letých osob. Celková průměrná míra nezaměstnanosti států EU činila ve 2. čtvrtletí letošního roku 6,3 procent, dosáhla tak nejnižší úrovně ve sledovaném období (od roku 2005). Mezi zeměmi EU byla v České republice míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí roku 2019 výrazně nejnižší, míra nezaměstnanosti mužů u nás činila dokonce 1,6 procent, nezaměstnanost žen v ČR byla 2,3 %.
ČR je stále na třetí příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. V posledních pěti letech průměrně za země EU28 roste podíl zaměstnaných na celkové populaci ve věku 20 až 64 let rychleji než podíl ekonomicky aktivních. Ve 2. čtvrtletí 2019 míra zaměstnanosti v zemích EU28 dosahovala v průměru 74,0 %, tedy o 1 procento méně než je stanovený cíl. Z pohledu meziročního srovnání se průměrná unijní míra zaměstnanosti v porovnání s 2. čtvrtletím loňského roku zvýšila o 0,8 procentních bodů.
Ve 2. čtvrtletí 2019 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo sedmnáct sledovaných států Evropy – Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Spojené království, Litva, Dánsko, Finsko, Malta, Lotyšsko, Slovinsko, Rakousko, Kypr, Portugalsko, Bulharsko (s nejvyšším meziročním zvýšením míry zaměstnanosti) a Maďarsko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku, Itálii a v Chorvatsku.
Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. Ve 2. čtvrtletí 2019 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splňuje již 17 států (Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Litva, Malta, Lotyšsko, Slovinsko, Portugalsko, Maďarsko a s úrovní pod požadovaným unijním průměrem Irsko, Lucembursko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Chorvatsko).
Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míru zaměstnanosti má dlouhodobě Švédsko (82,8 %). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (61,9 %).
Ve 2. čtvrtletí 2019 se Česká republika zařadila opět na třetí místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 80,2 %. Vyšší zaměstnanost má Německo (80,5 %) a z dalších sousedních zemí, jež splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, je Rakousko (s mírou zaměstnanosti 76,9 %), ale na národní cílovou úroveň o málo nedosahuje. V Polsku (73,1 %) i na Slovensku (73,0 %) jsou pod unijním průměrem, ale byl zde splněn národní cíl v dosažení dané míry zaměstnanosti.
Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20–64letých v členských zemích EU (v %)
Země (cíl strategie) |
2. čtvrtletí 2019 |
Rozdíl v p. b. |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
Švédsko (> 80 %) |
82,8 |
84,7 |
80,9 |
0,0 |
0,0 |
0,1 |
|
Německo (77 %) |
80,5 |
84,7 |
76,2 |
0,9 |
1,1 |
0,7 |
|
Česká republika (75 %) |
80,2 |
87,8 |
72,4 |
0,4 |
0,4 |
0,4 |
|
Nizozemsko (80 %) |
80,1 |
84,8 |
75,4 |
1,2 |
0,8 |
1,5 |
|
Estonsko (76 %) |
79,3 |
83,4 |
75,3 |
-0,3 |
-0,5 |
0,0 |
|
79,1 |
83,6 |
74,7 |
0,6 |
0,0 |
1,1 |
||
Litva (72,8 %) |
78,4 |
79,7 |
77,2 |
0,8 |
0,1 |
1,4 |
|
Dánsko (80 %) |
78,3 |
81,7 |
74,9 |
-0,2 |
-0,2 |
-0,1 |
|
Finsko (78 %) |
77,5 |
79,0 |
75,9 |
0,7 |
0,7 |
0,6 |
|
Malta (70 %) |
77,3 |
85,4 |
68,4 |
2,2 |
0,2 |
4,4 |
|
Lotyšsko (73 %) |
77,2 |
78,8 |
75,7 |
0,4 |
0,3 |
0,6 |
|
Slovinsko (75 %) |
77,1 |
80,8 |
73,1 |
1,6 |
1,7 |
1,5 |
|
Rakousko (77 %) |
76,9 |
81,5 |
72,3 |
0,6 |
0,4 |
0,7 |
|
Kypr (75-77 %) |
76,6 |
81,9 |
71,5 |
1,7 |
1,9 |
1,5 |
|
Portugalsko (75 %) |
76,1 |
79,3 |
73,1 |
0,6 |
0,4 |
0,6 |
|
Bulharsko (76 %) |
75,7 |
79,3 |
72,1 |
3,1 |
3,2 |
3,2 |
|
Maďarsko (75 %) |
75,2 |
82,8 |
67,7 |
0,7 |
0,8 |
0,6 |
|
Irsko (69-71 %) |
74,8 |
81,1 |
68,6 |
0,8 |
1,3 |
0,2 |
|
EU28 (75 %) |
74,0 |
79,6 |
68,3 |
0,8 |
0,6 |
0,8 |
|
Lucembursko (73 %) |
73,2 |
77,9 |
68,4 |
1,9 |
2,7 |
1,1 |
|
Polsko (71 %) |
73,1 |
80,5 |
65,7 |
0,7 |
1,1 |
0,2 |
|
Slovensko (72 %) |
73,0 |
79,5 |
66,5 |
1,0 |
0,5 |
1,7 |
|
Francie (75 %) |
71,8 |
75,4 |
68,3 |
0,3 |
0,0 |
0,5 |
|
Rumunsko (70 %) |
71,6 |
80,9 |
62,0 |
0,9 |
1,0 |
0,8 |
|
Belgie (73,2 %) |
71,0 |
75,1 |
66,9 |
2,0 |
1,5 |
2,5 |
|
Španělsko (74 %) |
68,2 |
74,1 |
62,3 |
1,1 |
1,0 |
1,1 |
|
Chorvatsko (62,9 %) |
66,4 |
72,8 |
60,1 |
0,6 |
2,0 |
-0,7 |
|
Itálie (67-69 %) |
64,0 |
73,6 |
54,4 |
0,5 |
0,2 |
0,6 |
|
Řecko (70 %) |
61,9 |
72,0 |
52,0 |
2,0 |
1,8 |
2,2 |
|
Zdroj: Eurostat |
Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (79,6 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (68,3 %) o 11,3 procentních bodů. Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Zaměstnanost mužů v České republice s 87,8 procenty v tomto čtvrtletí daleko převyšovala v této kategorii všechny ostatní členské země. Švédsko má stále nejvyšší míru zaměstnanosti žen, která v tomto čtvrtletí činila 80,9 %. V ČR zaměstnanost žen byla na 72,4 procentech.
Nezaměstnanost mužů i žen ve věku 15–64 let je v naší republice výrazně nejnižší
Míra nezaměstnanosti meziročně klesla kromě Estonska, Litvy a Švédska ve všech členských zemích EU. Celková průměrná míra nezaměstnanosti za státy EU28 je nejnižší od roku od roku 2005 a činí 6,3 %. Nejnižších hodnot dosahuje průměrná unijní míra nezaměstnanosti v případě mužů (6,2 %) nebo i žen (6,5 %).
V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala v ČR 1,9 %, u mužů až 1,6 %. Také míra nezaměstnanosti žen byla v tomto období nejnižší v ČR a činila 2,4 %. Na druhé místo s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,1 % se zařadilo Německo. Následuje Polsko (3,3 %), které se dělí o třetí příčku s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Další ze sousedních států Rakousko (s 4,5 %) je v první polovině uvedeného žebříčku seřazeného od nejnižší nezaměstnanosti evropských zemí. Slovensko (5,8 %) se umístilo pod evropský průměr.
Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15–64letých v členských zemích EU (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2019 |
Rozdíl v p. b. |
||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
|
Česká republika |
1,9 |
1,6 |
2,4 |
-0,3 |
-0,2 |
-0,4 |
3,1 |
3,4 |
2,8 |
-0,4 |
-0,6 |
-0,2 |
|
Nizozemsko |
3,3 |
3,2 |
3,3 |
-0,6 |
-0,6 |
-0,7 |
3,3 |
3,2 |
3,3 |
-0,3 |
-0,6 |
-0,2 |
|
3,4 |
3,5 |
3,3 |
-0,2 |
0,0 |
-0,4 |
|
3,4 |
3,4 |
3,6 |
-0,4 |
-0,6 |
0,1 |
|
3,8 |
4,1 |
3,5 |
-0,2 |
0,1 |
-0,5 |
|
3,9 |
4,2 |
3,4 |
-0,4 |
-0,7 |
0,0 |
|
4,2 |
4,6 |
3,8 |
-1,3 |
-1,6 |
-0,9 |
|
4,3 |
3,8 |
4,7 |
-1,0 |
-1,1 |
-1,0 |
|
4,5 |
4,6 |
4,4 |
-0,2 |
-0,3 |
0,0 |
|
4,8 |
4,9 |
4,7 |
-0,2 |
0,1 |
-0,4 |
|
5,3 |
4,9 |
5,7 |
0,2 |
-0,2 |
0,7 |
|
5,3 |
5,3 |
5,4 |
-0,2 |
-0,1 |
-0,3 |
|
5,4 |
5,7 |
5,0 |
-0,7 |
-0,6 |
-0,9 |
|
5,5 |
5,7 |
5,3 |
-0,7 |
-0,7 |
-0,6 |
|
5,8 |
5,8 |
5,8 |
-0,9 |
-0,5 |
-1,5 |
|
6,2 |
5,3 |
7,1 |
-1,5 |
-1,5 |
-1,6 |
|
EU28 |
6,3 |
6,2 |
6,5 |
-0,6 |
-0,5 |
-0,6 |
6,3 |
7,1 |
5,6 |
0,2 |
0,4 |
0,1 |
|
6,5 |
6,2 |
6,8 |
-0,5 |
-0,5 |
-0,5 |
|
6,6 |
6,5 |
6,8 |
-0,9 |
-1,0 |
-0,7 |
|
6,6 |
8,2 |
4,9 |
-1,3 |
-1,2 |
-1,5 |
|
7,1 |
7,4 |
6,8 |
0,0 |
0,1 |
0,0 |
|
7,8 |
8,4 |
7,2 |
-0,6 |
-0,3 |
-0,8 |
|
8,2 |
8,3 |
8,0 |
-0,6 |
-0,5 |
-0,8 |
|
10,0 |
9,3 |
10,9 |
-0,9 |
-0,8 |
-1,0 |
|
14,1 |
12,6 |
15,8 |
-1,3 |
-1,2 |
-1,4 |
|
17,0 |
13,8 |
21,1 |
-2,2 |
-1,5 |
-2,8 |
|
Zdroj: Eurostat |
Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. Řecko ve 2. čtvrtletí vykazovalo nezaměstnanost 17,0 %. V Řecku je více než pětina žen ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, ale jsou nezaměstnané.
Meziroční pokles celkové míry nezaměstnanosti v průměru za země EU28 je 0,6 procentního bodu. Větší meziroční pokles v nezaměstnanosti evidují převážně země ve spodní části tabulky s vyšší mírou nezaměstnanosti.
Klesla také průměrná nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let
Zejména demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let. Z meziročního porovnání vyplývá pokles průměrné míry nezaměstnanosti mladých členských zemí EU. Míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let je v evropských zemích téměř dvojnásobně a v převážné většině i vícekrát vyšší než nezaměstnanost osob v produktivním věku. Problémem je to zejména v zemích s vyšší celkovou nezaměstnaností. Vyšší je převážně nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními.
Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (33,6 %), ve Španělsku (33,1 %) a v Itálii (28,4 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo (5,5 %), zde byla i nejnižší míra nezaměstnanosti mladých žen, která činila 4,8 %. Česká republika se ve 2. čtvrtletí 2019 umístila na druhou pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti 15–24letých, když těch, kteří by chtěli pracovat, bylo 5,7 procent.
Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15–24letých v členských zemích EU (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2019 |
|||
celkem |
muži |
ženy |
||
5,5 |
6,0 |
4,8 |
||
Česká republika |
5,7 |
5,3 |
6,2 |
|
Nizozemsko |
6,3 |
6,7 |
5,8 |
|
6,5(u) |
5,2(u) |
8,3(u) |
||
8,2 |
8,7 |
7,6 |
||
8,4 |
8,5 |
8,3 |
||
9,1(u) |
9,9(u) |
:(u) |
||
9,5 |
9,4(u) |
9,6(u) |
||
9,7(u) |
8,5(u) |
11,7(u) |
||
10,2 |
12,5(u) |
:(u) |
||
10,4 |
11,1 |
9,5 |
||
10,8 |
11,8 |
9,2 |
||
10,8 |
13,2 |
8,3 |
||
13,6 |
15,3 |
11,8 |
||
EU28 |
14,1 |
14,9 |
13,1 |
|
14,1(u) |
14,1(u) |
14,2(u) |
||
14,6 |
13,0 |
17,4 |
||
14,9 |
21,1 |
9,5 |
||
15,0 |
14,2 |
16,1 |
||
15,1 |
21,4 |
:(u) |
||
15,7 |
18,3 |
12,9 |
||
17,5 |
17,2(u) |
17,9(u) |
||
18,1 |
19,5 |
16,4 |
||
18,1 |
17,7 |
18,6 |
||
21,6 |
23,8 |
19,3 |
||
22,5 |
24,7 |
20,3 |
||
28,4 |
26,6 |
31,0 |
||
33,1 |
31,6 |
35,0 |
||
33,6 |
33,3 |
33,9 |
Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici
(u) - nízká spolehlivost
Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle
Ke snížení celkové průměrné míry nezaměstnanosti větší měrou přispívá snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Při meziročním poklesu celkové nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně také snížil o 3,4 p. b. na 41,4 %. Nad tímto průměrem je osm států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných (Řecko, Bulharsko, Slovensko, Itálie, Belgie, Portugalsko, Slovinsko a Francie).
Ve většině zemí se v 2. čtvrtletí 2019 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně zvýšil o 2,1 p. b. (na 32,2 %). Vyšší zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v ČR znamená, že při nízké celkové nezaměstnanosti osob v produktivním věku, zůstávají ti, kteří dlouhodobě nepracují, stále nezaměstnanými.
Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (70,5 %), v Bulharsku (59,1 %), na Slovensku (58,2 %) a v Itálii (58,1 %), kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. V případě Bulharska zvýšení podílu dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných neznamená zvýšení počtu osob dlouhodobě nezaměstnaných, ale naopak snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných, poněvadž v Bulharsku se celková nezaměstnanost meziročně snížila o téměř 6 procent. Počet dlouhodobě nezaměstnaných se ale v Bulharsku v takové míře nesnížil.
Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají naopak severské státy Finsko, Švédsko a Dánsko.
Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15–64 let (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2019 |
Rozdíl v p. b. |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
70,5 |
68,1 |
72,5 |
-1,4 |
-1,5 |
-1,3 |
||
59,1 |
59,6 |
58,4 |
1,0 |
-0,6 |
3,5 |
||
58,2 |
60,5 |
55,5 |
-4,3 |
-6,7 |
-2,2 |
||
58,1 |
57,6 |
58,6 |
-2,5 |
-2,1 |
-3,1 |
||
46,2 |
47,6 |
44,4 |
-5,3 |
-5,5 |
-5,2 |
||
44,5 |
46,1 |
43,1 |
-0,5 |
-0,3 |
-0,7 |
||
42,2 |
37,6(u) |
46,5(u) |
-2,6 |
.-9,9(u) |
4,4(u) |
||
42,1 |
42,0 |
42,3 |
-1,7 |
-3,6 |
0,6 |
||
EU28 |
41,4 |
41,0 |
41,9 |
-3,4 |
-3,8 |
-3,0 |
|
40,6 |
40,9 |
40,1 |
-2,5 |
-4,4 |
1,5 |
||
39,9 |
36,1 |
46,3 |
-1,6 |
-3,8 |
2,4 |
||
39,4 |
41,5 |
36,4 |
-2,1 |
-2,1 |
-1,7 |
||
38,5 |
35,7 |
41,1 |
-4,9 |
-5,3 |
-4,5 |
||
33,6 |
33,6 |
33,6 |
-6,7 |
-9,1 |
-3,9 |
||
Česká republika |
32,2 |
34,2 |
30,5 |
2,1 |
0,7 |
3,1 |
|
31,7 |
28,9 |
34,6 |
-1,9 |
-2,4 |
-1,5 |
||
31,4 |
36,1 |
25,5 |
-3,9 |
-2,6 |
-5,7 |
||
30,7(u) |
29,4(u) |
31,9(u) |
.-13,7(u) |
.-13,9(u) |
.-13,5(u) |
||
Nizozemsko |
30,4 |
29,6 |
31,3 |
-9,8 |
-9,4 |
-10,2 |
|
29,8 |
23,6 |
37,6 |
-4,1 |
-9,4 |
2,6 |
||
26,6 |
29,8 |
22,4 |
-0,3 |
0,2 |
-1,4 |
||
26,4 |
27,5 |
25,1 |
-4,4 |
-2,8 |
-6,4 |
||
24,8 |
24,0(u) |
:(u) |
2,6(u) |
:(u) |
:(u) |
||
22,6(u) |
32,5(u) |
:(u) |
.-10,1(u) |
.-3,3(u) |
:(u) |
||
21,3 |
22,3 |
20,2 |
-6,8 |
-5,8 |
-7,9 |
||
16,2 |
14,7 |
17,9 |
-4,7 |
-5,7 |
-3,6 |
||
16,2 |
18,2 |
13,9 |
-3,6 |
-3,5 |
-3,6 |
||
14,0 |
14,6 |
13,2 |
-5,9 |
-6,4 |
-5,4 |
||
:(u) |
:(u) |
:(u) |
:(u) |
:(u) |
:(u) |
||
Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici
(u) - nízká spolehlivost
Kontakt
Ilona Mendlová
Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Tel.: 274 054 380
E-mail: ilona.mendlova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz