Viceguvernér ČNB Mora: Sazby ČNB se během 12 měsíců asi nehnou

Úrokové sazby České národní banky (ČNB) by měly zůstat v průběhu příštích 12 měsíců na nezměněné úrovni, aby udržely pod kontrolou domácí inflační tlaky, třebaže se přední centrální banky světa nyní přiklánějí k uvolňování měnové politiky, řekl v rozhovoru s Reuters viceguvernér ČNB Marek Mora.

Česká ekonomika si drží solidní tempo růstu při nízké nezaměstnanosti a rychle rostoucích mzdách, které podporují domácí spotřebu a posledního půldruhého roku vynášejí inflaci nad střed cílového pásma ČNB. Současně však čelí zpomalování růstu u klíčových obchodních partnerů, zejména Německa, které balancuje na pokraji recese.

Evropská centrální banka (ECB) i americký Fed mezitím přistupují k uvolňování měnových podmínek, aby tak reagovaly na sílící rizika pramenící z napětí ve světovém obchodě. V reakci na tuto externí situaci ČNB v květnu přerušila cyklus utahování úrokových sazeb, kdy naposledy zvedla svou dvoutýdenní repo sazbu na současných 2,00 %.

Centrální banka v minulých prognózách počítala s rychlejším utahováním měnové politiky vzhledem k vysokému tempu růstu ekonomiky, bankovní rada však vzala v úvahu ochlazování v zahraničí. V rozhovoru pro agenturu Reuters, který se uskutečnil v úterý v sídle ČNB, Mora řekl, že uvolnění měnové politiky ECB by bylo pro českou ekonomiku protiinflačním faktorem, ale že v tuto chvíli je lepší zaujmout k sazbám ČNB vyčkávací postoj.

"Pro mě to v tuto chvíli znamená víceméně čekat," řekl viceguvernér. "Já sám za sebe tu trajektorii, jak ji tam teď máme zhruba implikovanou, můžeme to nazvat jako přibližnou stabilitu sazeb, tak já sám za sebe bych to v horizontu jednoho roku tak viděl."

Trhy přitom započítávají jedno snížení sazeb do poloviny roku 2020.

Rada guvernérů ECB by na měnovém zasedání tento čtvrtek měla podle průzkumu Reuters rozhodnout o snížení depozitní sazby a oznámit opětovné spuštění programu nákupů aktiv - ani ne rok poté, co jej ukončila a vydala výhled na zvýšení sazeb.

Mora řekl, že je obtížné předvídat, do jaké míry ECB svou politiku povolí, ale že odhaduje jen "mírné" uvolnění.

Podle některých analytiků by uvolnění měnové politiky ECB mělo dodat vzpruhu koruně. Česká měna od začátku července oslabila k euru o 1,7% s tím, jak se investoři vyhýbají riziku v globálních obavách z eskalující obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou a z hrozby divokého brexitu.

Slabý kurz koruny neodpovídá předpokladům centrální banky v jejím ekonomickém výhledu, který pro třetí čtvrtletí počítal s průměrným kurzem 25,40 za euro. Koruna se místo toho ve třetím kvartále zatím obchodovala průměrně na 25,675.

"To je samozřejmě další součást proinflačního faktoru, slabší kurz než jsme předpokládali," řekl Mora.

Viceguvernér také řekl, že bankovní rada se do konce roku zřejmě vrátí k debatě o obnovení programu prodeje výnosů z devizových rezerv, které prudce narostly během intervenčního režimu v letech 2013 až 2017. Takový program by ovšem neměl mít vliv na kurz koruny.

"Zásada číslo jedna je, že nechceme těmito operacemi ovlivňovat devizový kurz. Budeme se snažit to dělat maximálně neutrálně, nebudeme chtít prodeji či nákupy někam tlačit kurz."

Česká ekonomika se drží na růstové trajektorii od roku 2014, loni expandovala o 2,9 %. Prognóza ČNB počítá pro letošní rok se zpomalením na 2,6 %, v roce 2020 pak opět s oživením růstu na 2,9 %.

"I kdyby došlo k nějakému globálnímu zpomalení nebo dokonce k recesi, tak může dojít ke zpomalení u nás, ale nemusí to být recese a už vůbec bych nechtěl používat slovo krize," řekl Mora.