Smith: Fed může svou stimulací podkopávat růst

Fed při rozhodování o výši sazeb řeší dlouhou řadu otázek. Vedle jeho mandátu týkajícího se nezaměstnanosti a inflace musí hledět na finanční stabilitu americké ekonomiky, fiskální politiku a v poslední době i na mezinárodní obchodní tenze. A jak na stránkách Bloombergu poukazuje ekonom Noah Smith, navíc není ani jasné, zda snížením sazeb nepodkopává růst produktivity, který je z hlediska dlouhodobého vývoje klíčový.

Sazby se ve velké části světa již nyní pohybují blízko nuly a je tak téměř jisté, že pokud přijde recese, dostanou se až k nule, nebo dokonce pod ni. V USA by nízké sazby minimalizovaly dluhovou zátěž vlády, jejíž dluhy „se nachází vysoko a stále rostou“. Nízký růst produktivity a populace pozorovaný ve valné části světa navíc snižují přirozené sazby. Takže Fed může držet sazby dole bez toho, aby riskoval vysokou inflaci. Jenže „nyní musí řešit novou otázku: Zda dlouhé období nízkých sazeb nepodkopává růst tím, že poškozuje produktivitu“?

Makroekonomové většinou považují produktivitu za danou a zaměřují se na krátkodobý cyklus, inflaci a nezaměstnanost. Smith ovšem poukazuje na známého ekonoma Larryho Summerse, který nyní přichází s tezí, že dlouhodobě nízké sazby růst skutečně poškozují. Důvodem má být „zombifikace firemního sektoru“. Společnosti, které nečelí dluhovému tlaku, jsou totiž „jako studenti, kteří nemusí psát testy“ – proplouvají si studiem a nakonec jej nedokončí.

Podle klasické teorie financí nejsou nízké sazby problémem. Vyvolávají pokles nákladu kapitálu a firmy na něj reagují tím, že zvyšují investice, protože se více projektů dostává do zisku. Nicméně praxe se může kvůli řadě příčin lišit. Nízké sazby mohou vést například k tomu, že „management zleniví a snaží se vést klidný život“. Nízké sazby také mohou umožňovat přežití více firmám, takže investoři získají pocit, že žádná z nich nemůže zkrachovat. Následně pak dávají peníze do neziskových projektů a tíhnou k příliš velkému investičnímu riziku.

Summers zmiňuje i možný negativní dopad nízkých sazeb na finanční výsledky bank a následně jejich menší ochotu vykazovat špatné úvěry a naopak tendenci udržovat při životě i ztrátové firmy. Tento efekt je podle ekonoma patrný v Japonsku i v Evropě. „I když nízké sazby nevytvoří zombie firmy, mohou vytvářet monopoly,“ píše ekonom. Levné úvěry totiž mohou přispívat k tomu, že velké staré společnosti jsou ve výhodě nad nově vznikající konkurencí.

Smith vše uzavírá s tím, že seznam důvodů pro možný negativní dopad nízkých sazeb na celou ekonomiku je dost dlouhý. Paradoxně tedy hrozí, že pokud tomu tak je a výsledkem nízkých sazeb je nižší růst produktivity a celé ekonomiky, může to centrální banky motivovat k dalšímu udržování sazeb na historických minimech. Ekonom ovšem dodává, že „to není nutně důvodem, aby Fed nyní sazby zvedal“. Takový krok by totiž mohl vyvolat recesi, jejíž náklady by byly ještě mnohem vyšší.

Zdroj: Bloomberg