Časovaná bomba v Číně: dluh bankovního sektoru
Bank of China v minulém týdnu oznámila devalvaci Yuanu na úroveň zhruba ¥
7 na $ 1. Tuto cenovou hladinu realizovala naposledy v dubnu roku 2008.
Trumpova administrativa jako protikrok nivelace deklarovaného zavedení cel na
čínský export (září 2018, úroveň 10 procent) v reakci na to označila Čínu za
manipulátora měnového kurzu. Jde však o standardní čínskou politiku, která
Washington dlouhodobě ohrožuje - on sám ale nikdy proti těmto praktikám nezasáhl.
Paradoxní přitom je, že Čína roky svou měnu uměle podporovala. Místo
toho, aby ji udržovala na nízké úrovni, tlačila ji naopak nahoru. Někteří
analytici tvrdili, že by yuan mohl klesnout o 30 až 40 procent, pokud by měl
umělý floating, jako je tomu například u USD. Jak se ale dá od politického
konfliktu očekávat, jde hodně o postavení. Obchodní válka mezi americkým
prezidentem Donaldem Trumpem a Čínskou komunistickou stranou (ČKS) stále více
eskaluje a obě stále přidávají na svém snažení. Jak Donald Trump, tak i Si
Ťin-pching hrají více o své domácí publikum, než o širší mezinárodní aspekty
sporu. Obě strany mají pro tyto mocenské “tanečky” dobrý důvod, ale oběma by
stejně tak neúspěch mohl “zlomit vaz”.
Reakce trhu na opětovnou eskalaci
napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami mluví za vše. Masivní
výprodej z pondělí (5. srpna) naznačuje, že trh očekával určitou dohodu mezi
oběma zeměmi. Možná si Wall Street myslela, že Trump zoufale potřebuje
jakoukoliv dohodu, kterou by demonstroval v předvolebním boji, případně že
politické tlaky v Hongkongu zmírní postoje Pekingu. V každém případě však
koncentrovaný pohled finančních trhů upozorňuje na mnohem zásadnější problém -
trhy stále vnímají, že Trumpova obchodní politika je pro čínské hospodářství
tím největším rizikem.
Trumpovy tarify byly pro Xiho
politiku silným atakem. Nejenže ovlivnily čínský vývoz do USA (v červenci
pokles téměř o 8 procent), ale možná ještě důležitějším faktorem je skutečnost,
že odvetná cla na americké zboží (zejména zemědělské produkty, například sója a
vepřové maso), přispěla ke zvýšení inflace potravin v zemi. Tyto rostoucí
životní náklady spojené se zpomalením ekonomického růstu, který Xi nazval novým
standardem, jistě přináší komunistické straně výrazné nesnáze a tlaky. To vše
je však stále menší hrozba vzhledem k tomu, co je reálným problémem Číny - a
sice, že čínský bankovní sektor je v hluboké krizi.
Před dvěma měsíci čínská vláda
převzala Baoshang Bank, malou instituci se sídlem v Mongolsku. Za zmínku stojí
nejen kroky vlády, ale i skutečnost, že se jednalo o zcela novou situaci.
Přestože komunistická strana mohla své kroky utajit, spíše naopak podpořila
spekulace, že v minulosti došlo k podobným převzetím tím, že celou záležitost
prezentovala ve finančním tisku. Úředníci pro oznámení dokonce vybrali agenturu
Reuters, kterou tak upřednostnili před domácím zpravodajstvím.
Možné je i to, že opatření vlády
měla vyslat signál, jako by si ČKS byla vědoma větších problémů ve svých
regionálních bankách a je připravena v případě potřeby podniknout relevantní
kroky. Vláda ve skutečnosti navázala na toto převzetí zavedením nového programu
pojištění vkladů, aby pomohla finančním institucím vyrovnat se s riziky a
zavést “exit” mechanismus.
Koncem července se další banka
ocitla v krizi, tentokrát větší regionální banka Jinzhou. Ačkoliv byla čínskou
vládou navržena jiná metoda než výslovné převzetí (jako tomu bylo v případě
Baoshangu), musela znovu zasáhnout státní finanční instituce, která nakupovala
podíly v selhávající bance.
I když je možné, že Baoshang a
Jinzhou jsou izolovanými incidenty, mnoho čínských analytiků varuje, že jde jen
o první otřes nadměrně využívaného finančního systému, který začíná trpět
důsledky let umělé úvěrové expanze.
Koneckonců, země prošla v
posledním desetiletí masivním rozšiřováním úvěrů. Od roku 2008 se celkový dluh
Číny vůči HDP téměř zdvojnásobil a v roce 2019 překročil hranici 300 % k HDP.
Existuje řada důvodů, proč jsou čínské dluhy obzvláště znepokojivé.
Zaprvé, největší hybnou silou
čínského dluhu je vládní agenda s výraznou převahou podnikového zadlužení.
Podle MMF činil v roce 2017 nefinanční podnikový dluh téměř 160 % HDP (pro
srovnání - americký podnikový dluh, sám
o sobě vysoký, činí 48 % HDP). Ještě znepokojivější je skutečnost, že podniky
podporované státem byly nejagresivnější v rizikovém chování - jejich podíl
představuje 85 % všech standardních půjček v zemi.
Graf 2a: likvidní závazky vůči hdp
Zdroj: FREED
Graf 2b: závazky v poměru k hdp
Zdroj: Economist.com
Podobně jako tomu bylo u
společnosti American GSE v období před finanční krizí, státní podpora poskytla
těmto firmám konkurenční výhodu v úvěrových hodnoceních a pomohla tak vytlačit
soukromé firmy z přístupu k půjčkám. Právě tyto státem podporované firmy se samozřejmě
zajímají spíše o ziskovost než o naplnění přání vůdců místní správy. Výsledkem
je, že mnoho z těchto půjček bylo použito na projekty, které nikdy nebyly
ziskové. Je to dluh, který nikdy nebude splacen.
Existují i jiné důvody, proč je
čínská zadluženost potenciálně volatilnější než v jiných zemích.
Jak poznamenal minulý rok UFM:
“Čínský dluh není ohromující kvůli objemu - více než 34 bilionů dolarů - ale
protože toto číslo se za sedm let ztrojnásobilo (2007–2014)...”. Nejen rychlost
růstu dluhu, ale také složení dluhu je alarmující. Téměř polovina z tohoto
balíku pochází z realitního sektoru a souvisejících odvětví. Nejméně dalších 30
procent je produktem zprostředkovatelů stínového bankovnictví, jejichž finanční
diskrétnost je vysoce pochybná.
Výše uvedené stínové bankovnictví
je další nepříjemností, které úředníci ČKS dlouhodobě obávají a zdá se, že ani
postup regulátora tento sektor nijak výrazně neomezil.
Stínové bankovnictví zahrnuje
finanční instituce (často tradiční banky), které nabízejí drobným zákazníkům
vyšší výnosy z přijímaných vkladů do produktů, které se nazývají „správa
majetku“. IMF nedávno kritizoval tuto situaci v čínském finančním sektoru
a doporučil regulaci rázným postupem proti pear to pear společnostem a jiným
zprostředkovatelům kompletujícím poptávku a nabídku. Většinou šlo o bázi
elektronických platforem, často i mimo dosah zákonné regulace. Tyto peníze jsou
pak svázány a půjčovány společnostem (případně i jednotlivcům), kteří nemohli
získat tradiční půjčku (cca 28 procent Číňanů má kreditní ohodnocení, které
udává jejich schopnost splácet své dluhy, u Američanů se jedná o více než 85
procent). Tyto produkty byly v zemi velmi atraktivní díky své schopnosti nést
vyšší úrok (v porovnání s tradičními bankovními účty).
Samotná povaha stínového
bankovnictví s sebou nese větší rizika než tradiční bankovní systém. Vzhledem k
dominanci tradičních úvěrových trhů ze strany státu jsou stínové banky zoufale
potřebným zdrojem úvěrů pro soukromé firmy, ale s vyššími náklady. Zatímco se
Peking v loňském roce pokusil - úspěšně - zpomalit růst tohoto sektoru, opustil
toto úsilí vzhledem k současné obchodní válce v roce 2019.
Většina odvětví stínového
bankovnictví se vyskytuje ve formě trustových projektů regionálních bank, jako
jsou například banky Baoshang a Jinzhou. V době jejich převzetí se věřilo, že
investice stínového bankovnictví tvořily 25 procent aktiv Baoshangu. Mezitím
Moody''s varuje, že v této rizikové třídě rychle roste objem denominovaných
aktiv.
Graf 3
Čínské bankovní rozvahy jsou obzvlášť
spletité. Jak poznamenal Bloomberg, komplikací vypořádání Jinzhou je
skutečnost, že „výkazy jsou natolik zmatené, že stále nebyla schopna zveřejnit
své finanční údaje za rok 2018“. Další komplikací je obecná nedůvěra v čínské
auditorské firmy a spolehlivost finančních výkazů uvnitř, jak uvádí Wall Street
Journal začátkem tohoto měsíce. Kvalita těchto půjček v tradičním i stínovém
bankovním systému je poměrně velkým otazníkem, který musí čínské regulační
orgány při vstupu do těchto institucí vypátrat.
To vše ilustruje, proč je čínský
bankovní systém znepokojivým faktorem dalšího vývoje.
Selhání zmíněných firem má další
důsledky pro jejich partnery. Bezprostředně po výpomoci Baoshangu jsme
zaznamenali dramatický nárůst úrokových sazeb na mezibankovních úvěrech a
požadavků na zajištění, protože velké banky při poskytování úvěrů podobným
institucím zvýšily svou opatrnost. Ve skutečnosti čínská „velká čtyřka“ minulý
týden zaznamenala pokles hodnot na rekordní minima. Zvýšila se totiž očekávání,
že v blízké budoucnosti budou požádáni o pomoc menším institucím. To je známkou
všeobecného očekávání, že pád bank není zdaleka u konce.
Někteří analytici (Kyle Bass a
další) uvádí, že v Číně existuje téměř 500 bank, jejichž stav je označen
samotnou vládou za “znepokojivý”. Pokud je to pravda, je možné, že ČKS brzy
bude čelit své největší finanční krizi v moderních dějinách.
Ačkoli je pro vnější stranu
obzvlášť obtížné mít solidní přehled o skutečné ekonomické síle Číny, existuje
silný důvod se domnívat, že země čelí vysoce zadluženému bankovnímu systému
plnému půjček pochybné kvality a narůstajícím selhání bank. Zatímco většina
médií zůstává zaměřena na Trumpa a obchodní jednání, největší hrozbou pro
čínskou ekonomiku může být masivní finanční bublina uvnitř bankovního systému.
Michal Dvořák
Je hlavním analytikem společnosti Tradecentrum. Od roku 2013 je rovněž výkonným ředitelem EFEKTA finance SE se specializací na Corporate finance a Supply Chain Management a Credit insurance. Od roku 2017 se podílí na tvorbě algoritmů pro vysokofrekvenční obchodování. Dříve pracoval v řízení rizik KUREG Úvěrové pojišťovny, ve Factoringu České spořitelny a v Leader Investments, kde byl dealerem na devizovém trhu.
Tradecentrum
Je licencovaným obchodníkem, který poskytuje investiční poradenství v řadě zemí světa a poskytuje globální přístup na trhy. Klienti mají možnost obchodovat širokou škálu finančních instrumentů.
To, co je dělá výjimečnými, je především profesionální a individuální přístup ke klientům, kteří jsou naší prioritou a nedílnou součástí naší společnosti.
TradeCentrum je registrovaná obchodní značka Goldenburg Group Limited, což je kyperská investiční firma (CIF) pod dohledem a regulací Kyperskou komisí pro burzy a cenné papíry (CySEC) s CIF Licencí číslo 242/14.
Více informací na: https://tradecentrum.com/cs/
Další zprávy o bankách
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
12.11.2024 Motorola má nový hit Black Friday, svůj…
11.11.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Flotilové pojištění ušetří firemní finance i starosti, které se týkají služebních i soukromých cest
Marek Pokorný, Portu
Ondřej Vacek, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna