Alena Schillerová: Sledujeme torpédování státního rozpočtu v přímém přenosu

Dnes představené požadavky některých ministrů za ČSSD na rozpočet pro příští rok by znamenaly zvýšení deficitu ze 40 mld. Kč na 62 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že ministři nepředstavili žádné návrhy úspor ani konkrétní relevantní zdroje pro krytí svých stupňujících se požadavků, přičemž zvýšení deficitu o 20 mld. Kč je v období 2,5 % ekonomického růstu naprosto nepřijatelné, vystavují tato prohlášení Českou republiku hrozbě neschválení státního rozpočtu a rozpočtového provizoria. Aktuální návrh přitom obsahuje vládní priority. Opět zvyšujeme průměrný důchod o 900 Kč, zvedáme rodičovský příspěvek o 80 tisíc Kč a počítáme také se zrušením karenční doby i dalšími opatřeními v sociální oblasti. Bylo by zvláštní, kdyby zrovna ČSSD nezvedla ruku pro rozpočet, který vychází vstříc důchodcům nebo rodinám s dětmi. Rozpočtové provizorium by naopak znamenalo omezení nejen výdajů provozních, ale také investičních a prorůstových, které mají za cíl posunout Českou republiku vpřed. Vzhledem k tomu, že jednání o rozpočtu jsou na samém počátku, nemohu podobná prohlášení vnímat jinak, než jako torpédování státního rozpočtu v přímém přenosu.

Je příznačné, že kolapsem hrozí právě rezorty vnitra a sociálních věcí, které mají dlouhodobý velký problém s efektivitou při vynakládání prostředků, s vykazováním a celkovou nepřehledností finančních toků. Je to právě MPSV, které přes opakované písemné urgence nebylo schopno doložit podrobnější rozpad požadované částky, analýzu financování sociálních služeb či financování problematických IT projektů.

Při srovnání návrhu celkových výdajů státního rozpočtu na rok 2020 se schváleným rozpočtem na rok 2019 dochází k nárůstu o 92,8 mld. Kč, bez vlivu EU pak 78 mld. Kč.

Na meziročním nárůstu o 78 mld. Kč se zejména podílí:

zvýšení sociálních výdajů o 52 mld. Kč, z toho výdaje na důchody o 36,9 mld. Kč
zvýšení výdajů na platy o 17,3 mld. Kč
zvýšení výdajů kapitoly MO o 6,5 mld. Kč
zvýšení platby státu do veřejného zdravotního pojištění o 3,5 mld. Kč

Výdaje Ministerstva zahraničních věcí v roce 2008 činily 6,78 mld. Kč a v roce 2020 se navrhují ve výši 7,89 mld. Kč, což je o 16,3% více (+1,1 mld. Kč), výdaje tedy rostou. Stejně jako v případě kapitoly MPSV a MV je příznačné, že rezort není schopen utrácet ani rozpočtované prostředky, čímž dochází ke kumulaci nespotřebovaných výdajů. Ministerstvo zahraničí vykázalo k 1. lednu 2019 nespotřebované výdaje za 2 mld. Kč, tedy čtvrtinu svého rozpočtu. V případě MPSV dosahují nároky z nespotřebovaných výdajů ke stejnému datu 9,7 mld. Kč, v případě Ministerstva vnitra 3,6 mld. Kč.

Za těchto okolností by dramatické navyšování těchto rozpočtů na úkor budoucích generací bylo nejen nezodpovědné, ale bylo by přímo plýtváním. Co se týče rozpočtů na provoz, je vždy v pravomoci každého správce kapitoly státního rozpočtu rozhodnout o alokaci prostředků v rámci vlastní kapitoly dle svých priorit. Tedy například v případě MSPV provedením reformy systému sociálních dávek tak, aby sloužil skutečně potřebným, získat více prostředků na zázemí pro pracovníky ČSSZ apod.

Co se týče výdajů Ministerstva vnitra, ty mezi lety 2013 a 2020 narostly z 54,6 mld. Kč na 76,2 mld. Kč, tedy o 21,6 mld. Kč. Podrobněji, v případě výdajů hasičského sboru dochází ve stejném období k navýšení o 3,1 mld. Kč, v případě Policie ČR o 14,3 mld. Kč

Požadavky ministrů za ČSSD ve výši více než 20 mld. Kč představují jednoznačný dopad na navržený deficit státního rozpočtu. V této souvislosti bych chtěla poznamenat, že predikci příjmů sektoru vládních institucí tedy i státního rozpočtu posuzuje nezávislý Výbor pro rozpočtové prognózy, který vydává své odborné stanovisko. Nepřipustím, aby predikce příjmů byla označena za nerealistickou a nafouknutou. Připomínám, že přestože v návrhu rozpočtu na rok 2020 byly snižovány provozní výdaje rozpočtových kapitol o 10 %, například v případě Policie ČR nebo Hasičského záchranného sboru k tomuto snížení vůbec nedošlo.