Čechů v politických stranách ubývá, utíkají jich stovky ročně.

Klasickému členství v politických stranách zřejmě odzvonilo. Ty strany, které měly ještě nedávno desetitisíce členů, ročně opouštějí stovky lidí. Strany se podle politologů proměňují a začínají více sázet na registrované podporovatele.

Klesající počet členů nemusí být pro strany nutně negativní. Podle odborníků takový stav často jejich vedení vítá. "Nepotřebují dlouhé schůzování, nepotřebují získávání široké podpory," vypočítává politolog Jan Kubáček.

Namísto členské základny je pro strany stěžejní hlavně počet voličů a zisk hlasů ve volbách - od toho se odvíjí výše státních příspěvků.

Největší členskou základnu mají ze sněmovních stran komunisté - je jich 34 662. Jejich počet ale i nejrychleji klesá - a to o zhruba 2500 lidí za rok.

Ubývá ale i členů dalších tradičně početných stran. "Nám základna díky přeregistraci klesla o asi 1500 členů, ale v tuto chvíli můžeme garantovat, že máme bezmála 22 tisíc členů," říká předseda lidovců Marek Výborný.

To ČSSD má podle místopředsedy strany Michala Šmardy asi 13,5 tisíce členů, o dva tisíce méně než před časem. "Je povinnost do 30. června zaplatit členské příspěvky. Pokud ty členské příspěvky nezaplatí, tak to členství zaniká," vysvětlil Šmarda.

Poplatky u stran jsou v řádu stokorun ročně. Někde se zvýhodňují studenti či senioři, jinde se výše liší podle kraje či příjmu. Třeba u komunistů je to půl procenta příjmů, u Pirátů nejméně dvě stovky.

Nejmenší sněmovní hnutí STAN má jen 158 členů. Má to ale prý důvod. "Jako Starostové a nezávislí se snažíme do politiky přilákat i silné osobnosti, které z nejrůznějších důvodů prostě nechtějí být straníky," má jasno předseda Vít Rakušan.

Nové hnutí Trikolora Václava Klause mladšího zatím ještě ani nespustilo registraci členů, přívrženců má ale prý asi šest tisíc.