The Economist: Investorům se přestává zamlouvat to, co dříve milovali

Známý investor Carl Icahn hovoří o tom, že existuje příliš mnoho vrcholných orgánů firem, které se domnívají, že akcionáři jsou jen nutným zlem. To je podle nich potřeba tolerovat, někdy poučit a po většinu času je nejlepší jej ignorovat. Jak poukazuje The Economist, Icahn pronesl tuto poznámku ve vztahu ke společnosti Occidental, jejíž vedení se snažilo dokončit převzetí společnosti Anadarko. „Ovšem jeho poznámka platí obecněji a ukazuje změnu nálady ohledně fúzí a akvizic,“ píše The Economist.
 
Fúze a akvizice (M&A) jsou často předmětem sporů mezi manažery, kteří mají tendenci budovat korporátní říše, a mezi mnohem opatrnějšími akcionáři, investory a regulátory. V USA byl přitom po roce 2000 jasně patrný trend korporátní konsolidace. Společnosti se snažily dosáhnout co největší velikosti, aby těžily z úspor z rozsahu a také posílily své tržní pozice vůči konkurenci. Výsledkem byly jejich vyšší zisky, což působilo radost investorů. The Economist k tomu dodává, že obecně se hovoří o tom, že fúze a akvizice obvykle ničí hodnotu na straně společnosti kupující, protože ta má tendenci přeplácet. Data ale ukazují, že po roce 2008 si akcie kupujících společností vedly lépe než celý trh.

Letošní rok se doposud nezdá být ničím výjimečný. Globálně již byly ohlášeny transakce v hodnotě 1,8 bilionu dolarů, z toho je 53 % ze Severní Ameriky. Tamní společnosti se také stále více zaměřují na růst na domácím trhu. „Investoři se z tohoto vývoje ale přestali radovat a namísto toho transakce intenzivně kritizují.“ Projevuje se to i na cenách akcií společností, které plánují M&A, a The Economist se snaží zjistit, co je příčinou tohoto významného obratu. Částečně lze vysvětlit tím, že investoři již tolik nefandí gigantům, kteří se snaží zvýšit své marže osekáním nákladů. Namísto toho preferují menší firmy, které se zaměřují na růst tržeb. A je možné, že v investorech převládl pocit, že transakce s největším potenciálem již byly provedeny a nyní zbývají jen ty pochybnější.

Větší překážky fúzím a akvizicím začínají klást i regulátoři a týká to také technologického odvětví. The Economist tvrdí, že transakce, jako bylo převzetí WhatsAppu Facebookem či koupě LinkedInu Microsoftem, by dnes již čelily mnohem většímu odporu. Technologické společnosti nyní přitom patří mezi ty největší, a pokud dojde k „de facto zákazu akvizic v tomto sektoru, mohlo by to omezit aktivitu M&A na celé roky“. The Economist uzavírá úvahu s tím, že fúze a akvizice se vždy pohybovaly ve vlnách, poslední dvě desetiletí se nesly v duchu budování obrovských firem, jejichž tržní síla předčila tu na straně spotřebitele. A toto období nyní může být u konce.