The Economist: Je možné si za peníze koupit štěstí?

Hrubý domácí produkt (HDP) je nejběžněji používaným ukazatelem prosperity země. Vyvolává ale kontroverze. Podle kritiků výpočty toho, kolik daná země utratí za zboží, služby a investice, neodpovídají hodnotě toho, co lidem přinášejí produkty jako Google a Facebook. HDP ignoruje i některé jiné faktory, jako jsou zdraví jednotlivce, volný čas nebo štěstí. Může být tato jeho kritika přehnaná?

Gallupův výzkumný ústav se na různé aspekty blahobytu zeptal lidí ve 145 zemích světa. Ukázalo se, že řada z těchto faktorů silně koreluje s mírou HDP na obyvatele. Jeden zřejmý příklad: Téměř všichni obyvatelé v 10 % zemí s nejvyššími výdaji sdělili, že mají dost peněz na nákup potravin. Ve spodních 10 % to byly jenom dvě pětiny.

HDP na obyvatele překvapivě následuje také mnoho nefinančních ukazatelů. V horních 10 % zemí hodnotilo svoji životní situaci známkou sedm z deseti, ve spodních 10 % to byla čtyřka na desetibodové škále. Lidé v těchto „bohatších“ zemích zároveň pociťovali větší podporu ve svých rodinách, bezpečí v sousedství a více věřili politikům – i když na nedostatek klidu a dostupného bydlení si stěžovateli skoro stejně jako lidé v chudších zemích.

V otázce, do jaké míry národní bohatství jako takové způsobuje spokojenost, nemají vědci nadále jasno. Někde si lidé stěžují, i když HDP na obyvatele se zvedlo. Tohoto paradoxu si všiml americký ekonom Richard Easterlin.

Jedním ze způsobů, jak zjistit, zda je možné si koupit štěstí, je zkoumat, co se stane, když zmizí.

Některé výzkumy z předešlé hospodářské recese z roku 2009 ukazují, že ekonomické strádání skutečně vede i k tomu psychickému. Akademici tehdy v USA a některých evropských zemích zjistili útlum u životní spokojenosti i dalších ukazatelů blahobytu, ačkoli patrné to bylo hlavně u lidí, kteří ztratili práci. Adam Mayer z americké Colorado State University zjistil, že nejhorší pohled na život měli mezi stejně bohatými a vzdělanými Evropany ti, kdo v nedávné době přišli o práci a nemohli si bezstarostně obstarávat základní potraviny.

Covid-19 umožní ekonomům se tomuto jevu dále věnovat. Nejnovější prognózy MMF předpokládají pokles globálního HDP, váženého paritou kupní síly, letos o 4,9 %.

Pokud mohou být minulé recese vodítkem, tvrdé šoky budou mít dlouhotrvající účinky. Daň, kterou si virus vybírá na lidstvu, je velká jak z hlediska ztrát na životech, tak z dolarového hlediska. Vzhledem ke korelaci mezi HDP na osobu a ukazateli blahobytu Gallupova ústavu může mít trvalejší dopad i na kvalitu života ve světě.

Zdroj: The Economist