Natixis: Neschopnost adaptace si v Itálii a ve Francii vybírá vysokou daň

Podle investiční banky Natixis postihly Francii a Itálii při vstupu do eurozóny dva šoky, které jsou na jejich ekonomikách patrné dodnes. První souvisí s fiskálními pravidly měnové unie a druhý s možností devalvovat svou vlastní měnu.

Banka poukazuje na to, jak obě země dlouhodobě ztrácely podíl na exportních trzích. V následujícím grafu je zobrazen vývoj hodnoty mezinárodního obchodu a je zřejmé, že francouzské a zejména italské exporty za ním výrazně zaostávají. Zatímco obchod leží nyní ve srovnání s rokem 1998 téměř o 150 % výš, francouzské vývozy jsou zhruba dvojnásobné a italské se nachází o necelých 60 % výš:

Nutnost držet se fiskálních pravidel eurozóny vedla k tomu, že v obou zemích došlo ke zvýšení daňové zátěže a následnému negativnímu tlaku na poptávku. V Itálii pak zvýšení korporátního zdanění vyvolalo podle Natixisu i pokles investic. Jak ukazuje následující graf, ve srovnání s rokem 1990 jsou nyní korporátní investice ve Francii téměř o 100 % výš, zatímco v Itálii vzrostly jen o méně než 20 % a v roce 2014 se dokonce pohybovaly pod úrovní roku 1990. K jejich výraznému propadu pak došlo u obou zemí na počátku devadesátých let.

Před přijetím eura se Francie i Itálie uchylovaly k obnově své konkurenceschopnosti přes devalvaci měnového kurzu. Po přijetí společné měny už tuto možnost neměly, což se projevilo na poklesu jejich konkurenceschopnosti a následně na poklesu podílu na světových trzích, jak bylo zmíněno výše. Poslední graf popisuje vývoj jednotkových nákladů práce (ULC) ve vybraných evropských zemích. Zatímco v Německu leží nyní ULC ve srovnání s rokem 1998 asi o 30 % výše, v Itálii je to o téměř 60 % výš:

Natixis tedy poukazuje na skutečnost, že vstup do eurozóny omezil schopnost obou zemí provádět fiskální stimulaci a pomáhat své ekonomice devalvacemi. Banka dodává, že „neschopnost adaptovat se na nové podmínky si nyní v obou případech vybírá svou vysokou daň“. A „francouzská vláda čelí zdánlivě neřešitelnému problému“. Veřejnost totiž požaduje, aby zvýšila její kupní sílu, ale ekonomika by naopak kvůli zvýšení konkurenceschopnosti potřebovala snížení reálných mezd.

Zdroj: Natixis