Problém na obzoru - trhy ECB nevěří

ECB se narůstající mračna nad globální ekonomikou vůbec nelíbí a po vzoru Fedu se pokusila minulý týden otočit měnově politickým kormidlem a zamířit zpátky do holubičích vod. Při pohledu na eurodolar je však jasné, že se jí manévr příliš nepovedl. Trhy jednoduše ECB nevěří, že se odhodlá k dalšímu snížení sazeb a i další rozjezd QE je podle nich spíše hudbou vzdálenější budoucnosti (pravděpodobně po jmenování nového šéfa ECB v říjnu). To Fed pravděpodobně zareaguje svižněji, a to okamžitě dostupnými konvenčními zbraněmi - úrokovými sazbami. Nově předpokládáme, že Fed může v tomto roce preventivně dvakrát snížit sazby. I trhy proto postupně tlačí na silnější euro, což se ECB vůbec nelíbí...

Mario Draghi si přitom uvědomuje, že jeho zbrojní arsenál je do značné míry “vybraný”. A proto až překvapivě odvážně volá do zbraně fiskální politiku. Je možné, že po výraznější rozpočtové expanzi budou volat i G20 po svém setkání v tomto týdnu. V Evropě však vyšší vládní výdaje mohou ekonomice pomoci pouze v případě, že nová Komise bude o poznání flexibilnější v interpretaci rozpočtových pravidel... Pomáhat je přitom čemu. I když ECB v poslední prognóze nijak dramaticky nezhoršila hospodářský výhled, poslední čísla ukazují na výraznější sešlápnutí brzdového pedálu ve druhém kvartále. Zejména v Německu podle posledních dubnových čísel automobilový průmysl stále nezvládá najít pevnou půdu pod nohama a úroveň produkce zůstává necelých deset procent pod rokem 2018.Vše tak ukazuje na další (i když ne výrazný) pokles německé ekonomiky způsobený slabým průmyslem….čím déle přitom průmysl bude mít problémy, tím větší pravděpodobnost, že zasáhne i doposud odolnou spotřebu domácností a služby.