Víkendář: Estonsko ukazuje, jak má vypadat veřejná správa v moderní ekonomice

V Estonsku je veřejná správa kompletně digitalizovaná. Lidé tu mohou online platit své daně, registrovat nový vůz či dokonce založit společnost. Nejde přitom jen o pohodlí. Jak poukazuje Der Spiegel, úspory nákladů spojených se státní byrokracií dosahují v Estonsku asi 2 % HDP. Klíčovou osobou byla v přesunu k novým technologiím prezidentka Kersti Kaljulaidová. Ta do své funkce vstoupila ve věku 46 let, nyní jí je 49 let a představuje nejmladší estonskou prezidentku v historii. Předtím mimo jiné pracovala v telekomunikační skupině, bance či moderovala svou vlastní show.

Podle prezidentky není pro Estonsko vzorem země typu Německa, ale spíše země jako San Francisco. I proto dokázal tento stát s 1,3 milionu obyvatel vytvořit 4 mladé technologické společnosti s hodnotou převyšující 1 miliardu dolarů. Klíčovou roli přitom hraje jak kreativita podnikatelů, tak inovativnost vlády. Tím se však nemyslí aktivistická vláda, která by podporovala vybraná odvětví. Klíčem k úspěchu jsou podle Kaljulaidové naopak svobodné trhy, nicméně vláda musí vytvořit „moderní právní rámec“. Nemůže se ale stát vedoucí silou v oblasti technologií, a to ani tam, kde je využívá stát. Ukazuje to například Google a jeho práce s umělou inteligencí, kterou v USA využívá třeba armáda.

Estonsko bylo v devadesátých letech malou a chudou zemí, nicméně pochopilo, že jeho budoucnost může spočívat v technologiích a genetice. Dnes musí jít cestou technologického rozvoje každý stát, protože jinak bude v digitálním světě zaostávat. „V analogovém světě je to stále vláda, kdo vydává pasy a občanské průkazy. V digitálním světě vytváří identitu hlavně společnosti jako Facebook a Google. Otázku digitální identity ale nemůžeme přenechat soukromým společnostem. Jde o oblast, kterou musí spravovat vláda, míní prezidentka.

Estonci podle Kaljulaidové požadují po své vládě stále kvalitnější služby. Chtějí například, aby je informovala předem, že propadne platnost jejich pasu či nějakých dokumentů. Lidé také nechápou, proč si vůbec musí žádat o určitý typ podpory a například podpora pro starší občany, kteří žijí sami, je již vyplácena automaticky bez žádosti. Prezidentka tvrdí, že z digitalizace státní správy nejvíce těží malé a středně velké společnosti. Prvotní motivací k digitalizaci přitom byla touha mít stejnou úroveň sociální podpory, jako je tomu v severských zemích. Toho sice estonská vláda s omezenými zdroji dosáhnout nemohla, ale mohla nabídnout snížení byrokracie.

Hospodářství Estonska v posledních letech prudce roste, ale IT sektor představuje jen asi 10 % celé ekonomiky. Podle prezidentky nejde ovšem o známku toho, že by se význam nových technologií v této zemi přeháněl, protože tyto technologie pronikají celým hospodářstvím a většinou sektorů. V neposlední řadě jsou pak nové technologie nutné pro obranu před kybernetickými útoky, které zemi téměř paralyzovaly v roce 2007 a kterým čelí stále. Estonsko podle slov své prezidentky sice zlepšilo svou ochranu, ale je nutné dosáhnout koordinovaného nadnárodního postupu. „Vypnutí internetu řešením není. Kriminálníci se pohybují i na ulicích a vláda kvůli nim také ulice neruší,“ uzavřela Kaljulaidová.

Zdroj: Der Spiegel