Na vánoční dárky letos v ČR „padne“ šedesát miliard korun. Až dvacet miliard z toho „se vyplýtvá“ na dárky, které se nestrefí do přání

Vánoce každoročně vhánějí do obchodů a na weby e-shopů davy zákazníků. Pořádných orgií se konečně dočkají čtyři z každých deseti žen, které míní, že nakupování je lepší než sex. Češi letos za dárky utratí v průměru necelých 7400 korun, jak plyne z průzkumu společnosti Ferratum. Anebo 6137 korun, jak plyne pro změnu z průzkumu pro společnost Profi Credit. Průměr obou průměrů dělá nějakých 6770 korun.

Celkové vánoční výdaje Čechů – tedy kromě dárků také za stromeček, cukroví, alkohol či jídlo – se letos budou pohybovat kolem 11 tisíc korun na obyvatele. V souhrnu, za celou dospělou populaci České republiky, půjde o 96 miliard korun. Vánoce tak i letos potvrdí své postavení svátku, který je z hlediska obchodníků suverénně nejvýnosnější. Češi přitom letos utratí za celé Vánoce více než loni. Zmíněná suma 11 tisíc korun je totiž o necelou tisícovku vyšší než odpovídající suma loňská.

Ježíšek si tedy pro letošek vyhradil na dárky pod české stromečky sumu skoro 60 miliard korun. Vlastně i o něco více, protože dárky kupuje i část populace mladší 18 let, byť jde zpravidla o peníze rodičů. Takže řekněme, že jsme na rovných 60 miliardách celkových výdajů za dárky.

Ekonomové upozorňují, že Vánoce – přísně vzato – nejsou zrovna efektivní. Proslulou je v tomto směru vousatá studie „Vánoční ztráta mrtvé váhy“ z pera Joela Waldfogela, ekonoma Yaleovy univerzity, publikovaná v American Economic Review v roce 1993.

Waldfogel prokazuje, že při vánočním obdarovávání vzniká ztráta mrtvé váhy ve výši deseti procent až třetiny z ceny dárků. To proto, že darující málokdy zná tak precizně tužby a přání obdarovávaného, aby je mohl efektivně „vykrýt“. Zkrátka aby se do nich strefil. Kdyby si příjemce pozornosti mohl dárek zvolit sám, velice často by vybral lépe a dosáhl vyššího osobního užitku. To lze převést i do peněžního vyjádření.

Z hlediska kalkulace ekonomické efektivnosti je tedy nejlepší položit pod stromeček obálku s hotovostí. Tak podle Waldfogelovy analýzy činí nejčastěji, ze 43 procent, prarodiče (uvědomují si, že se stěží trefí do módních nálad vnuků a vnuček). Naopak opačným extrémem jsou přátelé a sourozenci, kteří se k pozornosti ve formě hotovosti uchýlí jen v šesti procentech případů.

Češi jakoby Waldfogela vyslyšeli. V posledních letech začínají pod vánočním stromečkem stále více dominovat obálky s penězi na úkor překvapivých a kreativních dárků, plyne z loňského průzkumu Wüstenrotu. Peníze letos daruje zhruba 50 procent Čechů.

Nicméně nehotovostní a nepeněžní dárky v souhrnu stále vítězí. Jsou staré jako lidstvo samo. Proč, když jsou tak neefektivní, pořád nad prostou hotovostí dominují? Darovat hotovost je příliš snadné. Celkový užitek z dárku totiž nemusí plynout jen čistě z užitku, jejž nám přinese sama darovaná věc, ale tvoří jej i duševní potěšení. I když třeba není úplně podle představ, nedostatek je více než kompenzován pohlazením po duši, že na nás kdosi myslel a snažil se vybrat dar, který nám udělá radost. Navíc sám obřad rozbalování dárku uvolňuje pozitivní energii a též zvyšuje psychickou potěchu.

Ale zpět k počtáři Waldfogelovi. Ekonomická teorie zná ztrátu mrtvé váhy původně v oblasti daní, kde vyjadřuje ztráty ekonomiky plynoucí ze změn v chování subjektů, na něž je daň uvalena. Waldfogel ve zmíněné studii argumentuje, že vánoční mrtvá ztráta je v USA vyšší než mrtvá ztráta související s daněmi z příjmu. Užijeme- li jeho výpočtů pro Česko, vánoční umrtvená ztráta tu dosáhne až dvacet miliard korun.

Lukáš Kovanda
Hlavní ekonom, CZECH FUND