Vnitřní migrací získal nejvíce obyvatel Středočeský kraj
13. prosince 2018
V období let 2005 až 2017 obec svého bydliště změnilo ročně 214 až 256 tisíc obyvatel, nejvíce v roce 2007. Podíl žen na objemu vnitřního stěhování se v čase spíše zvyšoval, v posledních letech se pohyboval okolo 53–54 %. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu.
Nejčastěji se obyvatelé České republiky stěhovali mezi obcemi v rámci téhož okresu (zhruba 45 % ze všech případů vnitřního stěhování), následovalo mezikrajské stěhování (35 %) a nejméně četné bylo stěhování mezi okresy uvnitř kraje (20 %). K nejvyšší intenzitě vnitřní migrace dochází v prvních letech života v době stěhování malých dětí s rodiči a následně ve věkové skupině 25 až 30 let v souvislosti se stěhováním za prací nebo s rodinou. Průměrný věk stěhujících se osob byl mírně vyšší u žen než u mužů (31,5 vs. 30,4 roku v roce 2017).
„Na krajské úrovni přibylo vnitřní migrací mezi roky 2005 a 2017 nejvíce obyvatel ve Středočeském kraji, konkrétně 130 tisíc. Moravskoslezský kraj naopak takto přišel o 39 tisíc obyvatel,“ říká Roman Kurkin z odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ.
Nejsilnější migrační proud byl mezi hlavním městem Prahou a Středočeským krajem, přičemž do Středočeského kraje se z Prahy vystěhovalo o téměř 100 tisíc obyvatel více, než se stěhovalo opačným směrem.
„Vnitřní migrací se zvýšil počet obyvatel zejména v obcích Středočeského kraje, nejvíce v Jesenici, Milovicích a Říčanech. Naopak výrazně záporné saldo vnitřního stěhování měla hlavně největší města jako Brno, Ostrava či Praha,“ doplňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
V případě meziobecního stěhování dominovaly proudy mezi velkými městy. Nejvýraznější byl ten mezi Brnem a Prahou. Z Brna se do hlavního města přestěhovalo více než 10 tisíc obyvatel a opačným směrem pouze téměř 4 tisíce. Ve sledovaném období byly populačně ziskové kategorie obcí o velikostní skupině do 4 999 obyvatel, naopak ztrátové ty nad 5 000 obyvatel.
Podíl cizinců na vnitřním stěhování byl nejvyšší v letech 2007 až 2009, kdy se pohyboval okolo 17 %. Na začátku a na konci sledovaného období to pak bylo okolo 8 %. Nejvíce se mezi cizími státními příslušníky stěhovali Ukrajinci, Vietnamci a Slováci, kteří ale také patří mezi nejpočetnější skupiny cizinců žijících na našem území.
Více informací naleznete v publikaci ČSÚ „Vnitřní stěhování v České republice za období 2005–2017“: https://www.czso.cz/csu/czso/vnitrni-stehovani-v-cr.
Kontakt
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
13. prosince 2018
Vnitřní migrací získal nejvíce obyvatel Středočeský kraj
V období let 2005 až 2017 obec svého bydliště změnilo ročně 214 až 256 tisíc obyvatel, nejvíce v roce 2007. Podíl žen na objemu vnitřního stěhování se v čase spíše zvyšoval,
v posledních letech se pohyboval okolo 53–54 %. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu.
Nejčastěji se obyvatelé České republiky stěhovali mezi obcemi v rámci téhož okresu (zhruba
45 % ze všech případů vnitřního stěhování), následovalo mezikrajské stěhování (35 %)
a nejméně četné bylo stěhování mezi okresy uvnitř kraje (20 %). K nejvyšší intenzitě vnitřní migrace dochází v prvních letech života v době stěhování malých dětí s rodiči a následně
ve věkové skupině 25 až 30 let v souvislosti se stěhováním za prací nebo s rodinou. Průměrný věk stěhujících se osob byl mírně vyšší u žen než u mužů (31,5 vs. 30,4 roku v roce 2017).
„Na krajské úrovni přibylo vnitřní migrací mezi roky 2005 a 2017 nejvíce obyvatel
ve Středočeském kraji, konkrétně 130 tisíc. Moravskoslezský kraj naopak takto přišel o 39 tisíc obyvatel,“ říká Roman Kurkin z odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ.
Nejsilnější migrační proud byl mezi hlavním městem Prahou a Středočeským krajem, přičemž do Středočeského kraje se z Prahy vystěhovalo o téměř 100 tisíc obyvatel více, než se stěhovalo opačným směrem.
„Vnitřní migrací se zvýšil počet obyvatel zejména v obcích Středočeského kraje, nejvíce v Jesenici, Milovicích a Říčanech. Naopak výrazně záporné saldo vnitřního stěhování měla hlavně největší města jako Brno, Ostrava či Praha,“ doplňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
V případě meziobecního stěhování dominovaly proudy mezi velkými městy. Nejvýraznější byl ten mezi Brnem a Prahou. Z Brna se do hlavního města přestěhovalo více než 10 tisíc obyvatel a opačným směrem pouze téměř 4 tisíce. Ve sledovaném období byly populačně ziskové kategorie obcí o velikostní skupině do 4 999 obyvatel, naopak ztrátové ty nad 5 000 obyvatel.
Podíl cizinců na vnitřním stěhování byl nejvyšší v letech 2007 až 2009, kdy se pohyboval okolo 17 %. Na začátku a na konci sledovaného období to pak bylo okolo 8 %. Nejvíce se mezi cizími státními příslušníky stěhovali Ukrajinci, Vietnamci a Slováci, kteří ale také patří mezi nejpočetnější skupiny cizinců žijících na našem území.
Více
informací naleznete v publikaci ČSÚ „Vnitřní stěhování v České republice
za období
2005–2017“: https://www.czso.cz/csu/czso/vnitrni-stehovani-v-cr.
Kontakt
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz