Hlasování o nedůvěře vládě koruně směr neudá

Hlavní událostí, kterou patrně sleduje naprostá většina České republiky, je dnešní hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Ať už v poslanecké sněmovně zazní cokoliv, nečekáme, že by tato událost jakkoliv výrazně ovlivnila kurz koruny. V tom budou mít prsty zcela jiné faktory.

Vzhledem k tomu, že tento týden byl na domácí data chudý, primárním motorem koruny bylo zahraniční dění. I proto - vinou nervozity na světových trzích projevující se v odklonu investorů od rizikových aktiv a měn - se kurz vyšplhal až k od letošního července nejslabší úrovni téměř na 26,08 za euro. Poté se však směr změnil a česká měna začala posilovat až pod hranici 26,00 za euro.

V druhé polovině týdne se sice objevily zahraniční zprávy, které již v minulosti korunu ovlivnily, jde o spor Evropské komise s italskou vládou ohledně návrhu rozpočtu pro rok 2019 a o jednání o brexitu, tentokrát však zůstala zcela imunní. Stejný scénář pak platí i dnes, kdy probíhá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, a mělo by tomu tak být i v příštích dnech nehledě na výsledek.

Na kurz nikterak nezapůsobilo ani dnešní oslabování eura způsobené horšími než očekávanými výsledky předstihových indikátorů PMI segmentu průmyslu a služeb v rámci Evropy, především v případě Německa.

Co by tedy korunu mohlo rozhýbat? Jednání italské vlády s Evropskou komisí se patrně protáhnou do příštího roku. V případě brexitu bude nejbližší klíčovou událostí nedělní summit EU, jehož výstup má potenciál ovlivnit především libru a euro, ovšem u koruny by případná reakce měla být spíše utlumená - o něco větší vliv by mohlo mít až následné vyjednávání v rámci britského parlamentu. Jako další se nabízí sentiment globálních trhů, kde v poslední době hrají hlavní roli faktory od obavy z oslabení světového ekonomického růstu přes obchodní spory až po spekulace o možném dřívějším ukončení utahování americké měnové politiky.

Zaměříme-li se pak na domácí dění, v příštích týdnech klademe důraz na dvě hlavní události. Tou první je prosincové zasedání České národní banky. Byť se kurz koruny nevyvíjí dle prognózy ČNB ani další data do tohoto odhadu úplně nesedí, my v našem základním scénáři nečekáme, že by se Rusnok a spol. rozhodli dále manipulovat se sazbami. Pečlivě proto budeme sledovat především rétoriku centrální banky. Avšak ani ta by ve své případně jestřábí podobě nemusela koruně dopomoci k silnějším hodnotám, a to vinou působení druhého faktoru, kterým je efekt konce roku.

Tento sezónní efekt je spjat s odvody bank do Rezolučního fondu, který je nutí snižovat, resp. nezvyšovat, své bilanční sumy. To vede finanční subjekty ke konverzím korunových depozit do jiných měn, případně aktiv.

 Asi nejlépe tento vývoj reflektuje následující graf zobrazující měsíční hodnoty forwardových bodů páru EURCZK na konci sledovaných roků. Výkyvy v letech 2015 a 2016 jsou z hlediska velikosti v podstatě totožné, avšak během minulého roku se více než zdvojnásobily. Stalo se tak vinou ukončení kurzového závazku ČNB, resp. sázek na tento krok, který do korun přilákal spekulativní zahraniční kapitál obzvláště citlivý na efekty, jako je právě ten na konci roku.

Byť je pravděpodobné, že určitá část těchto horkých peněz již odplula, nadále počítáme s tím, že se velká skupina spekulantů „přeměnila“ na investory čekající na další zpevnění koruny. Proto by i letošní efekt konce roku mohl mít poměrně citelný dopad na kurz koruny, dosahující slabších hodnot nad hranicí 26,00 za euro.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.