Paragánská padina z ČNB

Záznam z jednání České národní banky odhalil, že Mojmír Hampl opět hlasoval pro zvýšení sazeb o paragánskou padinu. To nepřekvapuje. Nicméně zajímavé je, že nápad zvýšení sazeb o padesát bodů není v bankovní radě zase tak ojedinělý: „Několik členů bankovní rady by si v této souvislosti dokázalo představit růst sazeb o 50 bazických bodů. Nicméně převážila preference politiky malých kroků.“

Zkušenost nám říká, že „několik“ znamená v jazyce ČNB minimálně tři členové bankovní rady. No a „preference politiky malých kroků“ lze interpretovat také tak, že další zvýšení sazeb by mohlo přijít relativně záhy.

Guvernér Jiří Rusnok se snaží náš zrak napřít až na 2019, když řekl, že příští zvýšení může počkat na únor. Nicméně už v prosinci může být hlasování o zvýšení sazeb opět na stole a může dopadnout relativně těsně.

Co na to koruna? Ta si z pátku pobrala jen inflaci, která zpomalila na 2,2 procenta (trh čekal 2,3%). Struktura jasně ukazuje, že důvodem jsou volatilní potraviny, jádrová inflace naopak vzrostla na 2,3 procenta. Nicméně koruna vidí jen slabší inflaci. A blíží se postupně k 26 CZK/EUR.

Připomeňme si prognózu ČNB. ČNB předpokládá, že celý příští rok udrží sazby na 1,75 procentu. Nicméně za podmínky, že koruna začne posilovat. Alternativní scénář ČNB ukazuje svět, ve kterém se koruna naopak vydá nad 26 CZK/EUR. V tomto případě ČNB bude zvyšovat sazby razantně, až na 2,75 na konci roku 2019.

Proto případné zvýšení sazeb v prosinci není vůbec vyloučené. Případná preference počkat až na únor může vyplývat ze dvou důvodů. Za prvé, konec roku bude zatížen snahou finančního sektoru optimalizovat bilance a náklady na rezoluční fond. Sazby i koruna budou volatilní a vychýlené velmi krátkodobým faktorem. A za druhé, ČNB se už naladila na předpoklad, že globální faktory jsou dočasné a jejich vliv v příštím roce rychle vyprchá.

Riziko prosincového ovlivní ještě jeden faktor spojený s CZK. A to jak na globální faktory reaguje koruna ve srovnání s regionálními kolegyněmi. ČNB si do nedávné doby mohla říkat, že ačkoliv koruna na její zvyšování sazeb nereaguje posílením, tak minimálně oslabuje v reakci na globální faktory nejméně. Jinými slovy, obrázek výše šlo interpretovat tak, že kdyby ČNB nezvýšila sazby, tak by koruna bylo podobně slabá jako HUF nebo PLN, takže by se pohybovala nad 26 CZK/EUR. Nicméně PLN i HUF začaly v posledních dnech posilovat a koruna naopak dále oslabovat. Takže interpretace „ČNB to má přece jen pod palcem“, se začíná hroutit.

David Navrátil, analytik

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz