Draghi: Itálie je fiskální otázka, o tu se ECB nestará

Informace a data, se kterými jsme během dnešního zasedání pracovali, byť byla o něco slabší oproti očekávání, jsou konzistentní s široce rozprostřeným růstem evropské ekonomiky a s postupně rostoucími inflačními tlaky. Tímto zahájil dnešní tiskovou konferenci guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. Evropská měnová autorita tak – i když přiznala významnost některých rizikových faktorů – ponechala nastavený směr měnové politiky beze změny.

Mezi zmiňovaná prominentní rizika patří dle ECB sílící protekcionismus, zranitelnost rozvojových trhů a volatilita finančních trhů. I přes jejich existenci však Rada guvernérů vyhodnotila rizika celkového ekonomického růstu eurozóny jako vyrovnaná. K tomu, aby bylo toto hodnocení pozměněno k horšímu, je dle Draghiho potřeba více času a informací. Starý kontinent se sice aktuálně potýká se slabším oživením, což naznačují například některé předstihové indikátory, nelze však hovořit o jakékoliv změně trendu evropské ekonomiky.

Draghi v tomto směru upozornil na dva hlavní body. Tím prvním je fakt, že mnoho ekonomik eurozóny funguje s pozitivní produkční mezerou, se silnou domácí poptávkou a s procyklickými fiskálními politikami, tudíž prostor pro další růst je stále otevřen. Druhým bodem, který souvisí především s již zmiňovaným zpomalením předstihových indikátorů, je, že jde o čistě specifické faktory charakteristické pro dané země. Nelze proto hovořit o celkovém obratu vývoje evropské ekonomiky. Více ale samozřejmě bude známo později, a to například v prosinci, kdy budeme mít k dispozici aktualizovanou prognózu, uvedl šéf ECB.

Co se týče inflace, Rada guvernérů si nadále udržuje optimismus projevený již dříve. Byť se jádrová inflace stále nachází na nižších úrovních, v poslední době centrální banka eviduje tlaky podporující její odražení od předchozích minim. Klíčovým faktorem jsou v tomto směru mzdy. V jejich případě sice není pozorovaný výraznější růst na celoevropské úrovni, důležité ale dle Draghiho je, že průzkumy z poslední doby potvrzují vylepšující se mzdová vyjednávání. K tomu navíc přispívá fakt, že v některých zemích mzdy evidentně rostou a že evropský trh práce sice expanduje, avšak jeho stav je čím dál tím napjatější, podobně pak působí i vysoké využití výrobních kapacit. ECB proto v tuto chvíli nemá důvod pochybovat o tom, že se inflace bude vyvíjet směrem k nastavenému cíli.

Naprostá většina dotazů během tiskové konference se týkala Itálie. Draghi v tomto směru několikrát upozornil, že jde primárně o fiskální otázku, proto o ní Rada guvernérů nedebatovala – to je záležitost Evropské komise. Potvrdil však, že již teď je možné pozorovat nárůst italských sazeb projevující se ve schopnosti tamních bank poskytovat úvěry, stále ale nejde o nic vážného. Z toho důvodu Rada guvernérů nedebatovala možnost prodloužení programu QE – tato otázka dle Draghiho nebyla diskutována nejen ve spojitosti s Itálií, ale ani s žádnými dalšími událostmi či fundamenty. Vedle toho šéf ECB poukázal na potřebu si uvědomit, že i po konci QE bude evropská měnová politiky stále silně akomodativní.

Na první pohled vyzněl výstup z říjnového zasedání ECB opravdu velmi mírným jestřábím tónem, především v otázce inflace, na což euro reagovalo lehkým zpevněním nad hranici 1,142 EURUSD. Tento posun však nevydržel, a to i přesto, že Draghi vyjádřil optimismus jak ohledně Itálie, tak i brexitu. Byť trend měnové politiky ECB zůstává beze změny – ukončení QE nadále očekáváme na konci letošního roku – u obou současných kauz existují scénáře, týkající se především příštího roku, které by mohly ovlivnit například výhled zvyšování evropských sazeb (a trhy si to velmi dobře uvědomují - i proto se euro v tuto chvíli obchoduje slabší). V tomto směru je však až příliš brzy na jakékoliv spekulace.