Hlasování ČNB: Jedna holubice proti šesti jestřábům

Bankovní rada České národní banky na svém zářijovém měnověpolitickém zasedání zvýšila dle očekávání úrokové sazby. Nešlo však o jednomyslné rozhodnutí. V rámci sedmičlenné skupiny se střetla jedna holubice se šesti jestřáby.

Argumentace „rebela“ bankovní rady byla založena na tom, že, byť vnímá naplňování prognózy, včetně dnešního zvýšení sazeb, znepokojuje ho fakt, že právě ČNB je široko daleko jedinou centrální bankou provádějící rytmické a vehementní zvyšování úroků, tlumočil guvernér Jiří Rusnok. Hlavní obava člena bankovní rady se týkala toho, aby vyšší sazby nevedly až k příliš silnému zpřísnění měnových podmínek, jak pro ekonomiku, tak pro korporátní sféru. Jeho představa by proto dle Rusnoka odpovídala mnohem pozvolnější úrokové normalizaci.

Hlavním protiargumentem zbytku bankovní rady bylo dle Rusnoka naplňování současné prognózy. Odchylka nových dat je ve srovnání se srpnovou predikcí jen minimální (např. jen nepatrně silnější kurz koruny), a proto je namístě další zvýšení sazeb. Jak guvernér ČNB uvedl, pokud by se tak nestalo, znamenalo by to odchylku od prognózy, což by vzhledem k cílům centrální banky nebylo žádoucí.

Nejvíce pozornosti trhy věnovaly komentáři ke koruně. Jak již bylo zmíněno, kurz za třetí čtvrtletí je jen nepatrně silnější oproti odhadu centrální banky. Pro příští rozhodování bankovní rady to však dle Rusnoka nemá žádné konkrétní implikace, jelikož v listopadu budou již pracovat s novou prognózou. Každopádně platí, že ČNB nemá žádný závazek zvýšit úroky ještě do konce roku, nelze jej ale ani vyloučit. Nadále platí, že jejich trajektorie povede směrem vzhůru k neutrálním úrovním, nelze však přesně říci, zda se další krok uskuteční v listopadu, prosinci či na přelomu roku.

Rusnok sám poté potvrdil, že se jeho pohled ještě jednoho zvýšení sazeb do konce roku, resp. na přelomu, stále jeví jako silný scénář. Klíčová bude až nová prognóza. „Nejistot je sice řada, nepovažuji ale za podstatné, zda sazby porostou na konci roku či na jeho přelomu,“ uvedl guvernér.

Jak je patrné z reakce, trhy očekávaly poněkud jasnější vyjádření ve více jestřábím sentimentu, především v otázce dalšího zvýšení sazeb. Koruna se tak po tiskové konferenci obchoduje vůči euru slabší o necelých sedm haléřů.

„Nebýt otázek novinářů, bylo by zářijové zasedání ČNB až nudné,“ okomentoval tiskovou konferenci ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Bankovní rada dle očekávání zvýšila REPO sazbu na 1,5 %. Dle slov guvernéra Rusnoka je současné vidění ekonomické situace v ČNB víceméně v souladu s poslední prognózou. Na příštím zasedání bankovní rady budou mít členové k dispozici prognózu novou, která pravděpodobně naznačí další, letos již páté, zvýšení o 25 bazických bodů,“ dodal.

K faktu, že jeden člen bankovní rady ČNB hlasoval proti zvýšení sazeb z již výše uvedených důvodů, Šoltés dále uvádí: „Se sílícím proinflačním tlakem v eurozóně je pravděpodobné, že se ECB uchýlí ke zvýšení sazeb dříve než v létě příštího roku. Tím by se obavy z přehnaně rychlého utahování měnové politiky v tuzemsku mohly zmírnit. Navíc tendence snížení úrokového diferenciálu by pravděpodobně oslabila kurz koruny. V domácí ekonomice tak i nadále vidíme prostor pro zvyšování sazeb. Navzdory třem po sobě následujícím zvýšením je reálná hodnota úroků, a to včetně některých hypoték, stále negativní.“

„Nutno, podotknout, že rozruch způsobil jeden z novinářů, když svými dotazy zpochybnil celý měnověpolitický systém a tisíce odborných studií s přesvědčením, že ČNB by se měla chovat ‚normálně? a že turisté si klidně za 1 euro koupí 16 korun,“ uzavřel Šoltés.